Při svém putování po jihu Itálie jsem také navštívila kdysi zapomenutý malebný ostrov v Neapolském zálivu, ostrov Procida. O něm bych Vám ráda vyprávěla. Na ostrov se dostanete lodí z ostrova Ischia. Co Vás ihned zaujme, jsou barvy. Všude vidíte různobarevné domečky, zářící všemi barvami, obklopené kvetoucími keři různých barev a dalších květin. Obklopí Vás vůně středomořské fauny, osvěžující vánek, temně modré a průzračně čisté moře. Skoro si připadáte jako v pohádce.
Po vystoupení z lodí jsem byla navštívit dominantu ostrova - pevnost Terra Murata. Tyčí se vysoko na skále. Jedná se o mimořádný monumentální komplex, který je dnes otevřen návštěvníkům, býval kdysi Palazo ´d Avalos sídlem rodu d Avalos, který ostrov spravovali. Také býval královským palácem a od r.1815 první vojenskou školou. Poté sloužil jako /dnes už bývalá/ obávaná věznice pro odsouzence na doživotí. Okolo pevnosti jsou domečky, přilepené jeden na druhý, se strážními věžemi i někdejšími továrnami, ve kterých odsouzenci pracovali.
O Procidě se také říká, že je ostrovem rybářů. Barvení domečků sloužilo rybářům vracejícím se domů údajně proto, aby je už z dálky rozpoznali. Poté, co jsem se vracela z pevnosti, bylo již poledne, a tak jsem zašla do přístavní restaurace ochutnat plody moře. Oběd jsem završila místní specialitou s názvem Lingua di Procida - lehké listové těsto ve tvaru jazyka /lingua/ plněné citronovým krémem. Protože nádnerné žluté citrony vidíte ve všech zahrádkách.
Na ostrově se natáčel v roce 1994 film Pošťák, kde hlavní roli ztvárnil Phillipe Noiret. Děj filmu vypráví o setkání bývalého rybáře, který se stal pošťákem, s básníkem z Chile Pablem Nerudou.
Povětšinou poklidný ostrov plný uliček a na sebe nalepených domků ožívá v době konání oblíbených festivalů. K těm nejvyhledávanějším patří Slavnost moře. Procida - malá tečka na mapě, byla prohlášena v Itálii hlavním městem kultury pro rok 2022.
Pokud se na svých cestách vypravíte do Kampánie, navštivte i malý pohádkově krásný ostrov Procidu
