A proč o ní píšu? Je to obilnina s prastarou historií a zároveň jedna z nejdéle pěstovaných obilovin na světě. Byla základem stravy ve starém Egyptě, Palestině i v Řecku. Semena divoké trávy, která jsou podobná ječmenu, mají silné čistící účinky a používají se k detoxikaci organismu. Patří mezi bezlepkové obiloviny, proto je vhodná i při celiakii a Crohnově chorobě.
Má mnoho léčebných účinků:
Pomáhá při trávení masa a tuků a má příznivý vliv na pleť. Podporuje léčbu zánětů močového měchýře, zápalu průdušek a plic, funkci sleziny.
Pomáhá také při otocích, bolestech kloubů a svalů, při kašovité stolici, průjmu, žaludečních potížích, vysokém cholesterolu. Má také vysoký obsah betakarotenu, vitamínů B a C, draslíku, hořčíku, kalcia, železa, mědi a fosforu.
Využití v gastronomii
Je pěstována jako pícnina a v některých oblastech se její semena používají k výrobě mouky. V Číně se slzovka používá při přípravě polévek, tak jako u nás kroupy. Pražená s cukrem se jí jako cukrovinka nebo loupaná jako burské oříšky. Nepoužívá se většinou samostatně, ale přidává se při vaření do rýže, kuskusu nebo bulguru - ale maximálně 1 třetina.
Hrstku slzovky můžeme dát i do polévek k obohacení a zahuštění. Výborná je připravená s houbami jako náš kuba z krup.
A na závěr uvedu jeden zajímavý recept. Jeho příprava je jednoduchá.
Podzimní slzovka - 3 porce
6 polévkových lžic slzovky
2 hrušky
2 jablka
jádra z deseti vlašských ořechů
1 polévková lžíce medu
trochu másla
celá skořice
třtinový cukr dle chuti
Slzovku předem namočíme do vody. Poté ji dáme vařit společně se skořicí a trochou třtinového cukru cca 30 minut doměkka.
P. S: Slzovku můžete koupit například v lékárnách.
