„Spolu s ODS a KDU-ČSL chceme být symbolem změny, které mohou lidé věřit,“ slibuje Markéta Pekarová Adamová.
Je rozdílné pomáhat lidem jako dobrovolnice a jako zákonodárkyně?
Rozhodně. V terénu vidíte výsledky své práce. Jako opoziční poslankyně to máte složitější. Máme premiéra, který se nezajímá o skutečné potřeby lidí. I přesto se nám podařilo prosadit například proplácení zdravotního a sociálního pojištění asistentům lidí se zdravotním postižením. Lidé, kteří svůj život zasvětili péči o druhé, si zaslouží především podporu státu.
Zvládla současná vláda pandemii?
Když politik selže, obvykle to stojí lidi peníze nebo to, že se musejí řídit nepovedeným zákonem. Vláda Andreje Babiše však způsobila totální ztrátu důvěry v politiku, znehodnocovala vzdělávací i zdravotnický systém, a především je zodpovědná za desetitisíce zmařených lidských životů. Přes třicet tisíc rodin přišlo o svého blízkého. Cynismus, s jakým premiér přistupuje k pozůstalým, je neuvěřitelný. V březnu 2020 správně řekl, že nese plnou odpovědnost za přístup ČR k pandemii. Zůstalo jen u slov. Ministři zdravotnictví se střídali jako na Orloji a on se místo covidu věnoval zahrádkářskému zákonu. Nezapomeňme ani na nejvyšší zadlužení země. Obávám se, že další volební období této vlády by nás odsoudilo ke státnímu bankrotu.
Má koalice SPOLU recept na to, jak to zvrátit?
Bankrot nedopustíme! Koalici SPOLU tvoří lidé, kteří tu chtějí žít a nemohou jako Andrej Babiš frnknout vrtulníkem a dožít u moře. Chceme návrat k odpovědnému hospodaření a vyrovnaným rozpočtům. Postaráme se ale také o to, aby se stát neobrátil zády k lidem, kteří celý život poctivě pracovali. Slibujeme, že napravíme nespravedlnosti v penzijním systému. Nedopustíme, aby se lidé museli obávat, že na důchody jednou nebude. Proto prosadíme důstojnou důchodovou reformu.
Myslíte, že pandemie přinesla i nějaká pozitiva?
Každá krize přináší příležitosti. Řada z nás si uvědomila důležitost vztahů a komunikace. Zejména se však na počátku pandemie zvedla ohromná vlna solidarity. Lidé si pomáhali, šili roušky, nosili nákupy starším lidem. „Lockdowny“ ale byly ubíjející a dlouhé. Počáteční solidaritu bohužel vystřídala nevraživost, dezinformace a lži. Mně osobně setkávání tváří v tvář moc chybělo. O to víc si teď užívám kontaktní kampaň a jsem ráda za každý slušný a konstruktivní názor, který od lidí slyším. Lepší inspiraci v politice nenajdete.
