Jaký je princip soutěže o kytici sta růží? Je to poměrně jednoduché. Stačí napsat do studia Rádia BLANÍK, komu a proč by měla udělat kytice růží radost. Může to být k narozeninám, k svátku, jako poděkování nebo jen pro dobrou náladu a hezký den… Díky registraci je už potom důležité sledovat telefon a čekat, jestli se tým rádia ozve právě vám a kytici doručí.
.......................................
Když jsem tuto informaci slyšela poprvé, nikterak mne nezaujala. Teprve po delší době jsem dostala nápad, využít této nabídky a udělat někomu radost. Jednoznačně to bude moje kamarádka Jana, která je nesmírně obětavý člověk. Před časem se ujala týrané fenky Dorinky, která v její péči už zcela zopomněla na všechno trápení, kterým si prošla. Aby toho nebylo málo, koncem loňského roku začala docházet dva kilometry za pejskem Mattym, který čtyři roky chodil jen na vodítku u invalidního vozíku jeho pána.
Několikrát týdně v polední pauze absolvují hodinovou procházku a hlavně téměř každý víkend si jej bere domů na celé dva dny. Kdyby jste měli možnost vidět tu Mattyho radost, když se Jana s Dorkou objeví, to nadšení z volného pohybu, z nekonečného aportování klacků z rybníků a posléze slastné válení v trávě, byli by jste dojati.
I já jsem měla to štěstí, že jsem s ním prožívala jeho první lítání bez vodítka, nemohla jsem se tu jeho radost vynadívat. Zkrátka Matty díky Janě dostal druhou šanci a moc ci jí užívá. K této péči o pejsky se Jana hlavně ještě stará o svoji invalidní sestru, kterou si jednou za čtrnáct dnů bere na víkend domů z ústavu. Je to velmi náročné, Lucka žije ve svém světě. Jana je trpělivá, stará se o ní příkladně, jak to jen nejlépe jde. Smekám před ní, obdivují jí, vážím si jí.
Proto růže, které dnes dopoledne dovezl tým až z Prahy, byly předány právě jí. Podařilo se mi vše utajit až do poslední chvíle, kdy na ní sympatický pán zazvonil dole u vchodu s tím, že je pošťák a nese balík. Nic netušící Jana na sebe jen hodila co měla po ruce a jen tak po domácku dorazila. Vše co následovalo se popsat nedá, to by jste museli vidět a slyšet. Zkrátka dobrá věc se podařila, sto nádherných růží jsme si rozdělily mezi sebou. Když se tak na ně dívám, raduji se nejen z jejich krásy, ale hlavně z toho, že jsem svým rozhodnutím udělala radost člověku, který si takovou krásu opravdu zaslouží..
Zdraví vás velice, květinářka Bertice
