V nedávné době prodělal Jan Přeučil (84) pneumokokové onemocnění a covid. Za jedinou obranu proti virovým a respiračním nemocem označuje očkování.
Domníváte se, že se Češi bez ohledu na věk dostatečně starají o své zdraví? Jsou k němu dost odpovědní?
Upřímně řečeno, mám takový pocit, že ne tak úplně ideálně. Že by ta péče o vlastní zdraví mohla být větší. To je ale můj subjektivní pocit, možná se mýlím.
Kdy by se podle Vašeho názoru měl člověk začít starat o své zdraví?
Myslím, že tato povinnost začíná být důležitá ve velice mladém věku. Napomáhají tomu třeba skauti, sokolové nebo ymkaři. Já jsem léta chodil do Ymcy, kam mě tatínek přihlásil. Tam v člověku začaly zrát tyto aktivity, které se pak táhly po celý život.
Co z pohybu nejvíce vyznáváte?
Já strašně rád plavu. Doporučuji všem lidem ve vrcholovém věku chodit si zaplavat. Chodím do Podolí a asi před dvěma roky se mi tam stala zajímavá situace. Dáma ve vrcholovém věku, která plavala vedle mě, řekla: Pane Přeučil, já vím, že jste velmi dobrý herec. A teď vidím, že jste také velmi dobrý plavec. Ale nedělejte nám tu vlny!" Když plavu tak je tam plavčík a křičí na mě: Přeučko, život je pohyb! A já odpovídám: Pohyb je život! Stejně tak důležitá je chůze, ta je pro člověka velmi blahodárná. Můžete ji dělat denně a přináší vám radost.
Často opakujete myšlenku, že pro život je důležitý humor...
Úsměv a humor jsou pro život strašně důležité. Jako herec s tím mám bohaté zkušenosti a jedno krásné úsloví říká, že humor je kartáč, který smazává všechny pavučiny ze srdce.
Jak se Vás osobně pandemie dotkla? Jak jste se s tím vyrovnal?
No, musel jsem se s tím vyrovnat. Na covid mi praktická lékařka předepsala antibiotika a tak jsem to přestál. Obdobně jsem byl zasažen pneumokokem a ten jsem, sice s úporným kašlem, také překonal. Jedinou obranou se stalo očkování. Takže k němu mám velice pozitivní přístup a beru ho jako součást rytmu života.
Máte nějaké doporučení, jak si užít života?
Já se držím krásného rčení spisovatele Oty Pavla: "Důležité je v životě prožívat každou chvíli a neuvažovat o tom, že někdy v budoucnu přijde to pravé. Protože to pravé možná prožíváme právě teď."
