JINDŘICH ŠTREIT (* 5.září 1946 Vsetín), dokumentární fotograf a vysokoškolský pedagog, se zaměřuje na dokumentování života na venkově. V minulosti se věnoval tématu zemědělství, potom těžké práci v továrnách. V poslední době se věnuje mnoha sociálním tématům o drogově závislých, handicapovaných, nevidomých, vězních, starých lidech, cizincích, kuřácích nebo lidech bez domova. Ženatý je od roku 1971, se svojí manželkou Agnes mají dceru Moniku, která žije v Portugalsku a je úspěšnou flétnistkou. Zdroj WIKIPEDIE
Dcera Monika s jeho desetiletým vnukem (kytaristou) bude vystupovat 18.10.2021 v Olomouci.
Jeho výstava pod názvem "Tradiční a nové menšiny české společnosti objektivem Jindřicha Štreita" potrvá od 17.9. do 7.11.2021. Byla zahájena vernisáží za účastí autora fotografií. Známý fotograf znovu dorazil na zajímavou akci Noc s fotografem, kde nám ve světle baterky povyprávěl o tom, jak vystavené fotografie vznikly, jak těžké je pro fotografa dostat se do blízkosti menšin,žijících na našem území. Vystavené fotografie jsou umístěny ve čtyřech sálech holešovského zámku.
V prvním sále jsou fotografie ze života Romů, hlavně z města Krnova. Vedení města přistupuje k této komunitě velmi specificky a tento přístup přináší dobré výsledky. Z dvaceti začleněných dětí do normálních škol mělo deset na vysvědčení vyznamenání. Rodiče těchto dětí podporují vzdělávání svých dětí a obci se úspěšně daří začleňovat Romy do společnosti.
V další místnosti byly fotografie Ukrajinců, kteří tvoří druhou nejsilnější menšinu v naší zemi. Uplatňují se hlavně ve stavebnictví, ale na našem území už trvale žije nezanedbatelné množství intelektuálů, kteří pracují v našich nemocnicích, vědeckých ústavech aj.
Další početnou komunitou jsou Vietnamci. Do jejich středu se autor dostal přes svého studenta z jedné pražské školy. Dokonce dostal pozvání i na vietnamskou svatbu, které se podle jeho slov zúčastní až 1000 hostů z celé naší republiky. Vietnamci jsou prý velmi skromní a pracovití.
Nejmenší menšinou jsou Mongolové, kteří pobývají hlavně v okolí Valašského Meziříčí. Dostat se mezi ně bylo pro fotografa velmi těžké. Mongolci, žijící na našem území, se musí po čase vrátit zpět do své vlasti.
Samostatnou část výstavy tvořily portréty ze všech uvedených komunit.
Pořizování fotografí z tohoto vydařeného večera bylo velmi těžké. Příchod do výstavních sálů byl jen za světel ze zapálených svíček na schodech. Prohlídka fotografií byla ve světle baterky, a kužel světla se odrážel od výstavních panelů. Po prohlídce každého sálu bylo rozsvíceno, ale osvětlení bylo velmi slabé. Použití blesku při fotografování nebylo vhodné. Přesto věřím, že pořízené fotografie se budou líbit a možná někoho i inspirují k návštěvě zajímavé výstavy. Povolení k fotografování jsem dostala přímo od mistra. Ještě dodám, že celý večer snímala kamera ČT.
