Ilustrační foto: pixabay.com
Miluji souseda,
sousedku též,
miluji chodníky
i kostelní věž.
Lásku svou rozdělím
pro celý svět,
však asi se nevejde
do těch pár vět.
Ráda jsem na světě,
který je krásný
a ráda bych, aby to
všem bylo jasný.
Máme teď nad hlavou
šedivý mrak,
někdo si oblékl
dost černý frak.
Frak mu však nesluší
a slova též..
Kéž by on zahlédl
kostelní věž.
Hodnocení článku:
17 hodnocení
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte
přihlásit
Zuzana Pivcová
3.3.2022 20:56
To je divné, už jsem sem jednou napsala, ale nikde to nevidím. Tak jen napíšu: Kéž by!
Anna Potůčková
1.3.2022 15:55
Krásné, leč smutné verše. Doufejme, že přijde brzy zase klid a místo šedého mraku se objeví jasné a krásně svítící slunce.
Moc hezky zveršováné pocity.
Hanko, jsem na tom stejně a přeji nám všem, aby se ta bouře rychle uklidnila.
Marie Měchurová
1.3.2022 08:52
Krásné, smutné a ,bohužel, pravdivé.....
Blanka Lazarová
1.3.2022 08:33
Moc pěkná básnička. Je mi smutno a doufám, že se vyčasí.
Dalibor Polanský
