Obvyklá představa je tato: Mladí studenti pomáhají obyvatelům penzionů pro seniory. Ale může tomu být i jinak. Přibývá lidí, kteří se ve vyšším věku dávají na dobrovolnickou činnost. Zaženou nudu, pomohou, kde je třeba, zvýší si sebevědomí.
Minulý rok byl nazván Rokem dobrovolnictví. Ony tyhle uměle označené roky sice obvykle bývají jen formalitou provázející nějakou kampaň, jenže tohle byla kampaň zajímavá a hlavně - přinesla nečekné poznatky. Například Čechům ukázala, že dobrovolnictví není ve vyspělých zemích považováno výhradně za aktivitu mladých lidí. Naopak. Je běžné, že starší dámy chodí pomáhat s provozem muzeí či galerií. Vyráží do nemocnic či penzionů pro seniory povídat si s tamními klienty. Rozptýlit je, číst jim, doprovodit je na procházku. Muži se nechávají vyškolit od policistů a pak chodí vrstevníkům vysvětlovat, jak se vyhnout tomu, aby se stali oběťmi různých lumpů, kteří v lidech nemocných či osamělých vidí snadnou oběť. A tak teď dobrovolnictví pomalu začíná být trendem i mezi českými seniory.
Loni proběhl na toto téma rozsáhlý průzkum společnosti Respekt Institut 50 plus. Ukázal, že mezi lidmi ve věku nad padesát je velký zájem dělat nějakou činnost navíc a klidně bezplatně. Téměř čtyřicet procent lidí v seniorském věku uvedlo, že by se rádi nějaké činnosti na bázi dobrovolnictví věnovali. Dvacet procent tvrdí, že je ihned připraveno se do něčeho pustit.
Častěji k tomu měly chuť ženy a lidé s vyšším dosaženým vzděláním, mnohdy ti, kteří jsou sice v penzi, ale stále přitom pracují. Nejvíce měli lidé zájem o práci v různých zájmových sdruženích, o organizaci různých akcí pro své vrstevníky, o péči o seniory, o docházení do různých penzionů či domovů se staršími obyvateli a vytváření zábavy pro ně. Naopak neměli zájem věnovat se aktivitám určeným dětem a mládeži.
Tento sympatický trend teď začíná být využíván v praxi. Na webových stránkách www.dobrovolnik.cz existuje jakási burza, tedy soupis nabídky a poptávky v různých regionech a různých oblastech. Fond Veselý senior zase organizuje takzvanou burzu vzájemné pomoci. Lidé tam mohou přijít a nabídnout třeba, že umějí učit francouzštinu nebo skvěle paličkují či by rádi občas někomu pohlídali dítě. A pracovníci fondu jim řeknou, zda je o takovou službu zájem, zkontaktují je, případně jim nabídnou dobrovolnictví jiné.
Dobrovolníky z řad seniorů již úspěšně využívají například jihomoravští policisté. Projekt se jmenuje Senioři sobě. Policisté školí lidi v tom, jak předcházet kriminalitě a ti pak chodí přednášet dalším lidem. Také dobrovolnické centrum v Kladně se zaměřilo na projekty určené přímo lidem vyššího věku. Kdo má zájem, může v jeho rámci docházet do domovů důchodců a tam si najít přímo jednoho klienta, se kterým si bude rozumět a stát se jeho takzvaným přítelem. Prostě jej navštěvovat, povídat si s ním. \"Zkušenosti ukazují, že si osmdesátiletá klientka domova pro seniory lépe rozumí s šedesátiletou dobrovolnicí, než s dvacetiletou studentkou,\" uvádí psycholožka Jana Bendová. Pozor, nezaměňujme práci dobrovolníků s prací zdravotních sester, tady jde výhradě o to, dělat starším lidem společnost, ne se o ně starat fyzicky.
Dobrovolník může se staršími lidmi navštěvovat divadla, koncerty nebo knihovny. V České republice už také vzniklo více než šedesát dobrovolnických center a programů, které jsou partnerskými organizacemi Hestia – Národního dobrovolnického centra www.hest.cz. Takže, když už teď víme, že si pod pojmem dobrovolník nemusíme vždy představit pouze svalnatého mladého lékaře, který jede zachraňovat děti někam do války, stačí jen zapátrat na internetu, zvednout telefon a zeptat se: Chcete mě?
(vh)
