Slova

 Co jsem to vlastně chtěl říci?
    Už ani nevím...
 Vždyť člověk pořád mluví a mluví 
 až nejednou
  najednou pozná
  pozná, že je to zbytečné,
že ještě nenastala ta pravá chvíle.
Ta chvíle, kdy je povolán něco říci.
  Tak zaleze někam do koutku
 čeká 
  čeká a sní.
O tom, že jednou příjde čas.
Čas přivolanýtím pravým, pro nějž se vyplatí říkat i ta
NEJKRÁSNĚJŠÍ SLOVA.
 Slova, jež nebudou zbytečná.
  Slova, která rozsvítí na světě všechno nejkrásnější a čisté.
Tak jsem v koutku a
ČEKÁM.....