Jsem v Praze a rozhoduji se kam jít. Protože je 21. srpen, jdu stylově na Albertov, pak na Bastion a svoji krátkou dopolední procházku zakončím v parku Ztracenka.
Na Výtoni přestupuji, čekám na tramvaj a najednou vidím, jak se u Vltavy škádlí pes s nutrií. Zachytit se mi je ale nepodařilo, páníček pejska odtáhl pryč.
Jedu na Albertov a vydávám se pěšky na Karlov. Po cestě míjím mnoho fakult Karlovy University. Na Karlově jsem si prohlédla Kostel Panny Marie a sv. Karla Velikého. Dále procházím na Bastion, který je součástí opevnění Nového Města pražského. Jsou odtud krásné výhledy na Prahu, z nichž především dominuje Vyšehrad. Je tu také originální restaurace a jsou zde umístěny krásné sochy z nerezové oceli od Lukáše Raise. Když se přiblížím a podívám se na ně, vidím samu sebe jak mě zrcadlí. Je to nádherné propojení, najednou jsem jejich součástí. Působivé místo. Taky se tu konají svatby a různé kulturní akce. Koncert zde musí být velkým zážitkem.
Procházím do krásně zrenovované zahrady Ztracenka. V 18. století zde ve svazích Albertova bývaly sady a vinice. Z cihlových zídek jsou vytvořeny malé terásky, cestičky jsou vybaveny odpočinkovými místy s lavičkami. Krásné, pohodové místo k relaxaci a rozjímání. U památníku k uctění památky obětí dvou totalitních režimů jsem se zastavila na delší čas. Za celou dobu, kterou jsem zde strávila, jsem nepotkala k mé velké radosti ani živáčka. A tak jsem si to tu pěkně užila.
