Protože jen s láskou dokážete oblažit srdce a chuťové pohárky svých nejbližších, což má tchyně uměla. Na její buchty vzpomínám dodnes. Zejména na buchtičky s krémem, které mi upekla, když mě můj kluk k nim do rodiny přivedl poprvé. Maminka z něho nenápadně dolovala, co mám nejraději a představte si, že mi buchtičky s krémem připravila. Bylo to mé první, ale chvála bohu ne poslední jídlo u budoucí tchyně. Tehdy jsem si fakt pošmákla. Byly mňamózní. Maminka byla ještě stará škola a kynuté těsto bylo její doménou. Na to nikdo neměl!
Nicméně jsem se rozhodla jít v jejích šlépějích. A co si budu nalhávat, také jsem si chtěla pochutnat ;-) Načež jsem se rozhodla, že – již manželovi – připravím stejně tak dobré buchtičky s krémem, jako umí jeho maminka. Na tom přece nic není! Vezmu si kuchařku a pojedu podle ní. Práce mi šla od ruky. Byla jsem tehdy na mateřské, synek si pokojně hrál a mně se povedly buchtičky radost pohledět. Stejně tak maličké, jako pekla tchyně.
S radostí jsem je vložila do rozpálené trouby, pečlivě je hlídala, aby se nepřipálily a za slabou půlhodinku byly upečené.
Jenže, jak jsem byla natěšená, neuvědomila jsem si, že jsem začala s kuchtěním příliš brzo, a manžel měl dorazit z práce asi až za tři hodiny. Tak, aby buchtičky nevystydly, vrátila jsem je zpátky do trouby, kde odpočívaly v tom žáru další hodiny.
Když manžel přišel z práce, celá radostná mu prostírám oběd. Avšak jak jsem buchtičky vzala do ruky, zhrozila jsem se. Ony v troubě dočista ztvrdly na kámen! Já dostala nejdřív vztek a jak jsem je mrskala do prázdného odpadkového koše, ony vyskakovaly zpátky jako tenisáky! To mě dorazilo a rozbrečela jsem se. Jen si představte natěšenou novomanželku, která chce trumfnout tchyni a takhle to dopadlo! A můj manžel? Na to nikdy nezapomenu.
Zbytek buchtiček, co zachránil před vyhazovem, si nacvrnkal do talíře, přelil vanilkovým šodó a se slovy:
„Ono se to rozmáčí a bude to dobrý“, srdnatě všechny snědl. A možná díky tomu jsem na buchtičky nezanevřela a dneska už upeču také tak dobré, jako uměla moje hodná tchyně.
Ale upřímně – TAK dobré zase ne, ty uměla jenom ona ❤
