Po asi kilometrové chůzi jsme přišli do areálu Sluňákov, centra ekologických aktivit města Olomouce v CHKO Litoveské Pomoraví. Prohlédli jsme si venkovní zajímavé stavby a prošli lesoparkem, který je obklopuje. Bohužel, ještě nezačala turistická sezóna, a tak některé pavilony a restaurace byly zavřeny. Po okružní prohlídce jsme se přes obec Horka nad Moravou dostali k řece Moravě, a po jejím břehu jsme pokračovali k jezeru Poděbrady, které leží asi 5 km od Olomouce.
Jezero vzniklo zatopením bývalé pískovny. Slouží hlavně obyvatelům Olomouce ke koupání, k provozování vodních sportů, plavbě lodí a láká i milovníky cyklistiky k okolním projížďkám.Když jsme se prošli okolo jezera, dorazili jsme na písečnou pláž, kde jsme mohli obdivovat tři otužilé plavkyně. Hlavy měly holé, ale na rukou rukavice. Foukal docela silný vítr a teplota vzduchu nepřesahovala 10 stupňú, i když sluníčko docela hřálo. Po vodní hladině plulo hodně vodních živočichů, skupinky kachen a labutě. Zdržovaly se hlavně před zajímavou restaurací s velkou terasou, kde čekaly na nějaké to sousto od návštěvníků. I my jsme využili příjemného prostředí k občerstvení. Káva nebo zelené pivo nám přišlo opravdu k chuti.
Potom už nás, po malém bloudění, čekal přesun k nádraží Řepčín na předměstí Olomouce. Vlaky neměly žádné zpoždění, všechno do sebe hezky zapadalo, a tak jsme si mohli doma v 15 hodin zalehnout pod deku a pustit si v TV biatlon. Docela nás ten výlet zmohl. Krokoměr ukazoval zajímavé číslo 22122 kroků, a to mohlo být tak 10 až 12 kilometrů, které jsme nachodili po úrodném hanáckém kraji.
