Zase budou na ulicích chodit děvčata v mini, hlubokých výstřizích, na vysokých podpatcích. No, ona to není tak docela pravda, že na jaře, ony tak chodí celoročně. Také jsem tak chodila a marně mi mamka říkala - oblékni se pořádně, vezmi si teplou košilku. Dnes to říkám vnučkám a také houby platné. Myslím, že Češky patří mezi nejhezčí ženy na světě. Pánové, ať staří, či mladí, se rádi za nimi otočí a dokonce si někteří i brýle čistí. Jo, přírodě se bránit, je to zbytečné, i když výsledky jsou již chatrnější. Ta radost z krásy, ať je dopřána každému. A na jaře dvojnásobně.
Vždyť i naši kastrovaní kocouři se doma nezdrží, jak přijde večer, tak musí vyrazit ven. Kočičí mňoukání je pro ně rajská hudba. Je mi jich líto, kluků jedněch, že jsme je zbavili jejich pýchy, ale co se dá dělat, když jsme nechtěli, aby se toulali. Ale přesto jdou nasávat tajemné zvuky. A pak zase do teplíčka a pohodlí. I oni vědí, že se něco děje. Je tu jarní mámení.
A což teprve proměny v přírodě, ať již venku, nebo na zahradě. To je teprve rajská hudba, vše pučí, raší, kvete. Vše je tak zákonité a pravidelné, nikdo přírodu nezastaví. U člověka je to jiné, ten si myslí, že co chce změnit, změní i proti vůli přírody. Ano změní, ne vždy k dobrému. No a my ženy rozkvetlé, se chceme také líbit, ať je nám, kolik je. Najednou zjišťuji, že by to chtělo jarní boty, nějakou pěknou sukýnku a možná i sáčko a také nějaký ten rok ubrat, ale toto ubírání už není splnitelné. Také nějakou kosmetiku pěknou, která by měla udělat zázraky. Ale neudělá. V tv reklamách jsou vždy mladé děvy, které si roztírají drahé krémy. Proč nedají vrásčitou seniorku, abychom my ostatní viděly ten omlazující účinek? Tak si přeji, aby alespoň moje duše byla mladá a abych měla po ruce skoro pořád dobrou náladu. S ní to jde o mnoho líp a úsměv prosvětlí nejen moji tvář.
Ale víte co? Doma jsou na mě zvyklí a kdybych se moc napajcovala, hned by mě podezřívali, že mám něco za lubem a sháním nového frajera. Stejně by mě neuhlídali, tak co. A moje psí holky, ty mě mají za tu nejlepší a nejvoňavější paničku (zejména, když mám po kapsách mlsky), ani nepotřebuji nějaký francouzský parfém.
No, je tu to jaro, málem jsem zmeškala bledule. A představte si, ještě nějaké nahoře za Lukovem kvetly. Les vypadá ještě šedivě, ale on zakrátko navlékne zelený šat. Milešovka včera zářila do dáli, Házenburk byl ve slabém oparu, louka rozrytá od divočáků, prostě příroda si žije svým tempem . A my si sedli s Pepou v přírodě a dali chlebíčky a oslavili jeho 84. narozeniny. Řeknu vám, ty roky jsou až neskutečné, bohužel. Bohudík, že je vše dobré a modlím se, ať dlouho zůstane. Prostě proměny času i nás i v nás přicházejí a tak to je. Neokecá to nikdo.
Proměny času. V přírodě pravidelné střídání období, v lidském čase jsou to proměny od dětství, po stáří. Nerada píšu to slovo stáří, ale neděsme se ho. Ono to stejně nepomůže. Kdo se ho dožije poměrně ve zdraví, v souladu se sebou samým i druhými, je šťastný člověk. Miluji život a beru ho tak, jak přichází i odchází. A přeji nám všem jeho prožití co nejlepší!
Přátelé, oslavme jaro a život ve zdraví, lásce a pohodě!
