Ano, lesy plné hub je snem každého milovníka této vášně. A myslím, že máme každý i svá oblíbená místa. Jedním z nich u nás jsou Staré Splavy.
Toto krásné městečko jsme poznali před mnoha lety, jezdili jsme tam s dětmi na dovolenou na podnikovou chatu. Když po revoluci skončil můj zaměstnavatel, skončilo všechno. Našli jsme jiná místa na trávení dovolené, nicméně jsme na toto městečko nezapomněli. Protože už tenkrát jsme tam moc rádi chodívali po lesích kolem, před pár lety jsme si na ně opět vzpomněli. Vlastně mě na to přivedli sousedé, kteří tam často jezdili a jednou mě vzali s sebou. A mně se vrátily vzpomínky na léta minulá, a tak jsme si další rok udělali, s již velkými dětmi, rodinný výlet do lesů k Máchovu jezeru.
A stalo se pravidlem, že vždy na podzim si Staré Splavy nenecháme ujít. Jen jsme omezili počet osob, takže jezdím já s dcerou, občas přibereme stejně vášnivého houbaře. Nyní se dostávám k tomu, proč to vlastně píšu. Je skoro konec září, chvílemi zapršelo a houbařská sezóna začíná být v plném proudu. Hlava rodiny, což jsem v případě houbaření já, zavelela, že 22.9.23 vyrazíme do lesa ve Starých Splavech. Tentokrát pojede i páníček s pejskem. Od rána to vypadalo na krásný den, vstali jsme brzy, abychom vyzvedli dceru v Litoměřicích, což se stalo a vydali jsme se ukojit naší houbařskou vášeň. Než jsme dojeli k Máchovu jezeru, objevily se na nebi mraky, ale naštěstí to nic nebylo.
Zaparkovali jsme na stejném místě jako vždy, kolem nebyla ani noha, les byl jen náš. Houbařské žně se tentokrát nekonaly, nicméně s prázdnou jsme také neodjeli. Nic neudělá člověku lépe, jako procházka lesem, tiché šplouchání vody nedalekého Máchova jezera, houby v bedýnce a slunce nad hlavou. Zvu vás na malou fotoprocházku a přeji všem krásný podzim.
