Čtvrtek 28.9.23 byl volný den a já jsem se konečně odhodlala zpracovat levanduli. Seděla jsem nad tím pár hodin a venku svítilo slunce, jako v červenci. Letos se podzimu nějak nechce zahájit barvení listí. Sem tam už se snaží, ale slunce se nechce dát a dokazuje to denními teplotami. Mně se podařilo dokončit práci s levandulí a najednou jsem pocítila, že musím někam ven. Petr byl svolný k malému výletu, nechtěla jsem nikam daleko. No jo, ale kam, kolem města je míst k procházce celkem dost. No a jak jinak, volba padla na Miladu, není to daleko a moc se nám tam líbí.
Sbaleno jsme měli za chvilku, hlavně nezapomenout na vodu pro nás a pro pejska. Tentokrát jsem chtěla jít z trochu jiné strany. Je to v podstatě vstupní cesta na jezero. Přijeli jsme na parkoviště a zůstali jsme vykuleně zírat. Všude byla spousta aut a lidí. Takové davy jsme tam ještě nezažili. Sešli jsme dolů k vodě, kde to vypadalo jak v letní sezóně. Bufet byl otevřený, lidé se koupali a opalovali jako v plném létě. A nebylo se čemu divit. Teplota odpovídala červenci, i když už se sem tam objevily první známky toho, že už podzim klepe na dveře. Velikost jezera má jednu výhodu, lidi o sebe nezakopávají, místa je všude dost a nikdo nikomu nevadí.
Procházka nám udělala moc dobře. Sice jsem propotila triko, ale bylo co fotit. Proběhla jsem se po kamenném pieru, potkali jsme několik pejsků, dvě labutě na pláži byly evidentně na lidi zvyklé. Pár kačenek se také objevilo, fotit bylo co.
Zvu vás na malou fofoprocházku jezera Milada a pokud se ocitnete někde poblíž, určitě se tam zastavte. Nic nepohladí duši líp, než krásná příroda.
