Jsme spolu ve spojení dlouhých 11 let a občas si vyjedeme na společný výlet.
Alčo, já jsem nikdy nebyla v Šárce a chtěla bych se tam podívat, zaznělo jednou z města proti proudu Labe. Co Ty na to? No co já? Já jsem sice v Šárce byla, ale jen jednou s íčkařkou Vlastou, a to jsme ji neprošly celou. Přírodní park Šárka-Lysolaje totiž zabírá docela dost velké území. Prošlápnutou mám část z Podbaby přes Jenerálku kolem vodní nádrže Džbán k tramvaji na Evropské ulici. Odpověď na zmíněnou otázku tedy byla rychlá a stručná. Jasně, jedeme do Šárky!
Z místa srazu - hlavního nádraží v Praze, nás tramvaj č. 26 odvezla na konečnou stanici Divoká Šárka. Odtud jsme se po žluté turistické značce vydaly rovnou do Šárky, a to ne jen tak ledajaké, ale Šárky Divoké. Po chvíli jsme neznačenou a jen v trávě vyšlapanou pěšinou vyšly na nenápadnou louku, která je ovšem zakončena hlubokým sešupem do skalnatého kaňonu a věřte, že poslední krok z louky by byl osudným. Vůbec jsme netušily, že mezi skalami Šestákovou a Kozákovou je úzká štěrbina, jakoby se skála roztrhla vejpůl. V polovině října bylo nádherné slunečné počasí a dovolilo nám posadit se na louku, vychutnávat si svačinky i pohledy na protější Kozákovu skálu, přehradní nádrž Džbán a pražské paneláky za ním.
Za debaty na téma "ti Pražáci se ale mají" jsme pokračovaly dál po žluté značce a u křížku v Purkrabském háji přestoupily na červenou. Sešly jsme ke koupališti Divoká Šárka, umístěném v romantickém prostředí pod skálou Dívčí skok. Koupání tu podle mého názoru bude, jak se říká, osvěžující i v parném létě. Cesta podle Šáreckého potoka nás dovedla až do kaňonu mezi oběma skalami a teď teprve bylo vidět, jak vysoko jsme seděly a neodvažovaly se pohlédnout dolů. Kochaly jsme se nádhernou podzimem se barvící přírodou a docouraly se až na hráz vodní nádrže Džbán.
Teď už nás čekalo jen krátké stoupání a ocitly jsme se zpět ve výchozím bodu, tedy na konečné stanici tramvaje č. 26. Za jízdy prosluněnou Prahou jsme výlet zhodnotily na jedničku s hvězdičkou a spokojeně se rozjely na opačné strany k našim domovům. V nohách jsme měly asi 6 pohodových kilometrů.
