Ano, proti tomu nelze nic namítat, jenže je tady ještě jeden význam tohoto pojmu, bohužel méně známý a tudíž opomíjený. Vedle zkráceného dvojsloví „pracující důchodce“ to také znamená „pracující duchovno“. Dokonce si troufám říci, že tento druhý význam je podstatnější. U nás penzistů je totiž právě duchovní práce daleko významnějším faktorem, než práce fyzická. Je to tím, že na ni konečně máme čas a prostor. Vstup do životní etapy, v níž už nemusíme denně absolvovat stále se opakující stereotyp úkonů v oficiálním zaměstnání, nám umožní konečně rozepnout křídla naší duchovní potence, rozlétnout se po obloze fantazie, uvolnit stavidla nápadů a stát se protagonisty velikých duchovních činů. Mohu uvést řadu příkladů.
Typický je třeba kamarád Vladimír. Celý profesní život strávil v konstrukční kanceláři, prostál hodiny u rýsovacího prkna, nakreslil stovky nejrůznějších strojů, přístrojů a dalších serepetiček. V důchodu ale konečně k této své technické dovednosti připojil svobodného novátorského ducha, neregulovaného žádnými omezeními. Mimo jiné třeba narýsoval a sestrojil časovanou podprsenkovou přezku, na které se již před zapnutím dá jednoduchou manipulací nastavit čas samovolného rozepnutí. Unikátní je také jeho vynález totálního típače cigaretových vajglů (TTCV). Funguje tak, že po vhození nedopalku se automaticky dá do pohybu přítlačný lis, který zbytek cigarety dokonale uhasí, čímž se snižuje riziko, že dohasínající špaček vám ještě chvíli bude smrdět v obýváku.
Velkou duchovní kvalitu má i tvorba důchodce Miloše, bývalého elektrikáře. Své ženě Haně k vánocům sestrojil rychlovarnou konvici, která při vypnutí namísto obvyklého cvaknutí spustí píseň „Kávu si osladím“, v podání národního umělce Karla Gotta. Také ozvučil svou toaletu, tam se zase při spláchnutí ozve Beethovenova Óda na radost. Nedávno nám Hanka prozradila, že momentálně Milošek pracuje na ozvučení jejich zahradního skleníku, kde by při otevírání a zavírání dvířek měl Josef Zíma zapět známý pohádkový flák „Rozvíjej se poupátko“.
Nehmotné duchovní hodnoty zase vytváří kamarádka Magda. Jakožto emeritní účetní zůstala i v penzi v říši čísel a vrhla se na počítání zajímavých statistik. Vstupní data sbírá pozorováním života a kvalifikovanými odhady a občas nás informuje o výsledcích. Zjistila třeba, že kámoš Pepa již během své pětapadesátileté alkoholické kariéry vypil regulérní pětadvacetimetrový plavecký bazén piva a k tomu ještě dětské brouzdaliště kořalky. Dále spočítala například údaj, kolik knedlíků snědl její stotřicetikilový manžel Jirka za dvaačtyřicet let jejich soužití, nebo jaká je průměrná četnost jeho nadávek při sledování Televizních novin. Prostě, dejte Magdě nějaký jev života lidského a ona na něj nadšeně statisticky zasedne jako kvočna na vajíčka.
Mohl bych dlouho pokračovat ve výčtu prduších duchovních aktivit, ať už materiálního nebo ideového typu. Mohl bych mluvit o Zdeňkovi, který si na zahradě postavil první čistě suchozemskou jachtu a občas své kamarády pozve na – jak tomu sám říká – nehybnou plavbu napříč světovými oceány. Mohl bych uvést kamaráda Jindřicha, který se v důchodu intenzivně a seriózně zabývá možnostmi cíleného výcviku akvarijních rybiček, včetně jejich psychologie a citového života. Dalo by se vyprávět o kamarádce Milušce, která zednické partě svého syna vyšívá na montérky krásné barevné květinové motivy.
Znám spoustu prduchů, neboli pracujících duchů. Teď mě vlastně napadá, že přesnější by bylo nazývat to „probuzením ducha“. Ano, duchovno nás důchodců se v okamžiku, kdy už nemusí jít do práce, probudí k činnostem, na jejichž uskutečňování dříve nemělo kapacitu. Ještě že to je tak bohulibě zařízeno. Svět by byl bezesporu o něco duchovně chudší, kdyby neexistovala Vladimírova časovaná podprsenková přezka a kdyby v Milošově skleníku nezazpíval Pepíček Zíma o poupátku. Nebo třeba kdyby zedníci z party Miluščina kluka nechodili v květovaných montérkách a Jirka se nikdy nedozvěděl, kolik už do sebe nacpal knédlů. Tohle by si určitě měla veškerá předdůchodová veřejnost uvědomit, zejména když s lehkým despektem použije slovo „prduch“.
