V Česku je firma, která se snaží použité míčky sbírat a recyklovat. Její zakladatel Vít Gloser čtenářům vzkazuje: "Pomozte nám, ať je stopa po tenise v přírodě co nejmenší."
Jak a proč se zrodila myšlenka recyklovat tenisové míčky?
S recyklací tenisáků začali v roce 2004 na velkém turnaji Roland Garros ve Francii. Na obdobných turnajích dosahuje spotřeba míčků až na desítky tisíc. V roce 2014 vznikla v Americe první recyklační firma, která začala tento problém systematicky řešit ve spolupráci s US tenisovou federací. Výzkumem se zjistilo, že tenisový míček se v přírodě rozkládá až 400 let. Jeho životnost není příliš vysoká. Samozřejmě, že amatérským hráčům vydrží déle než profesionálům. Nicméně statistiky uvádějí, že ročně se vyrobí na 400 milionů míčků. Před třemi lety jsem se začal recyklací míčků věnovat naplno tady v Česku i já.
Můžete prosím popsat, jak to v praxi vypadá?
Tak zvané Dropp sběrné krabice na míčky máme umístěné v klubech, které mají o náš program zájem. Když je krabice plná, zavolají nám a my přijedeme. Dáme to do skladu, kterých máme po republice již pět. Když jsou sklady plné, tak jdeme drtit. Než jsme našli správné drtičky, trvalo to rok. Teď pro nás drtí tři stroje ve třech různých provozech ve středních Čechách, na jižní a severní Moravě. Směsi, která z toho vznikne, říkáme Žlutý mech. Hlavním odbytištěm jsou koňské jízdárny. Tam se tato směs mísí s pískem, aby ten povrch byl pro koně měkčí. Ten žlutý materiál na míčku je vlastně přírodní vlna, a ta vstřebává a udržuje výborně vlhkost, takže majitelé stájí potom ušetří za vodu, protože ten povrch nemusí tak často kropit.
Drť do jízdáren dodáváte za peníze?
Ano, jsme nezisková organizace a musíme vydělat na drcení a na dopravu. Stále však tyto příjmy nestačí na provoz našeho projektu Dropp.
FOTO: poskytnuto z archivu Víta Glosera
Ale ta drť se v přírodě také nerozkládá...
To máte pravdu, ale místo toho, aby tenisáky neskončily na skládkách, posunujeme jejich použití o další etapu. My říkáme, že jim dáváme druhý život. Ta drť, neboli Žlutý mech, je Dropp produkt číslo jedna. Produkt číslo dvě se zrodil, když se v jedné z drtiček podařilo oddělit pryž od ostatního materiálu, tedy od žlutého metlonu. Čistá guma nadrcená na jemnou framgmentaci se bude přidávat do hmoty, z níž se pilotně již vyrábějí podrážky pro konkrétní tenisky, tzv. sneakers. Jsme v jednání s výrobci a už je hotový prototyp. Tato podrážka bude dále recyklovatelná a tím přispěje ještě více k ekologické udržitelnosti. Takže i naši čtenáři tenisté by se mohli k našemu projektu Dropp připojit... V současné době spolupracujeme již s více než 250 tenisovými kluby v Česku a asi s deseti na Slovensku, chceme jejich počet rozšířit. Nové tenisové kluby se na nás mohou obrátit přes webové stránky firmy Dropp a my už vše potřebné zařídíme.
Je podle Vás šance, že míček bude ještě více vyroben z materiálů méně škodlivých pro přírodu?
Je zajímavé, že tenisák obsahuje z 80 procent přírodní materiály. Je to vesměs přírodní pryž a ovčí vlna. Zbytek jsou lepidla a umělá vlákna. Pes je zakopán v tom, že míček, aby správně skákal, je vulkanizován. A tento proces brání jeho lepšímu rozkladu. Vyrobit ze starého tenisáku nový je technologicky složité. Dělá to pouze jedna holandská firma a tyto míčky slouží jen amatérským hráčům.
Asi je také problém, že se míčky vyrábějí na druhém konci světa...
To jistě. Produkují se v Thajsku, Indonésii a ve Vietnamu. Sedmdesát milionů se pak musí dopravit do Evropy. Z toho dva až tři miliony ročně míří do České republiky. Zbytek do roční produkce 400 milionů míčků směřuje do USA, Jižní Ameriky a něco do Asie. Problém uhlíkové stopy je v tom, že to vyrobíte daleko a potom to dopravujete na velké vzdálenosti na místo určení. My svojí činností přispíváme k ochraně přírody, protože zachraňujeme značné množství míčků, které by jinak skončily na skládkách.
Existuje podobný sběr míčků i v jiných zemích?
Z našich sousedů se to dělá v Německu, my už máme deset míst na Slovensku a něco málo se organizuje v Nizozemsku, hodně aktivní jsou ve Francii, začínají také v Dánsku. Občas se na nás obrátí s prosbou o radu i jiné státy. Teď to byli Portugalci či Chorvati. Rádi se s každým o svoje zkušenosti podělíme. Otázka udržitelnosti ve sportu je čím dál silnější. Na dané téma jsme se nedávno zúčastnili mezinárodní konference, která se intenzivně věnuje udržitelnosti v mnoha sportovních odvětvích, jako např. ve fotbale, golfu, motoristických závodech, v tenise, atd. My v Droppu se hodně snažíme pracovat se sportovní i ostatní komunitou, aby si všichni uvědomili, že sport je krásnou aktivitou, ale že musíme dbát na to, aby postupně méně a méně znečišťoval životní prostředí.
