Symbol jara. Prodloužený víkend, ve kterém vyrazíme do přírody nebo se setkáme s rodinou. Příležitost, jak si hezky ozdobit byt, dům, zahradu. Tak většina Čechů nahlíží na největší křesťanský svátek. Jen dvacet procent jich dává Velikonoce do spojitosti s vírou. „Velikonoční mši navštěvuje asi jen šestnáct procent lidí. Třicet šest procent respondentů Velikonoce považuje především za symbol jara,“ uvedl Přemysl Čech, ředitel agentury Median, která pro Český rozhlas dělala průzkum snažící se zmapovat vztah Čechů k Velikonocům.
I když si kostel s tímto svátkem dává do spojitosti čím dál méně lidí, těch, kteří dodržují tradice, naopak přibývá.
„Překvapilo mě, jak snacha děti pěkně vede k tradicím. Pečou beránka, mazanec, zajímala se o tradiční recepty od našich předků. Vnučka mi loni donesla krásná vajíčka, která doma s maminkou udělaly. Mám z toho radost, myslela jsem, že mladí už Velikonoce berou jen jako pár dnů volna, ale v naší rodině naopak mladí drží tradice víc než moje generace,“ říká sedmdesátiletá Vladimíra.
V porovnání s výzkumem, který proběhl před deseti lety, Češi nyní častěji a s větší radostí barví vajíčka a zdobí domovy.
„Mladí lidé poměrně často pletou pomlázky. Lidé ve věku 18 až 29 to uváděli ve 38 procentech případů, vysokoškoláci ve 42 procentech případů,“ uvedl Přemysl Čech.
Podle průzkumu rozvážkové služby Košík lidé na Velikonoce také rok od roku více nakupují, v průměru utratí za nákup okolo 2800 korun. Dotazovaní uváděli, že Velikonoce jsou pro ně po Vánocích druhé nejoblíbenější svátky, nicméně při nich nelpí na tom, co budou jíst. Na rozdíl od Vánoc nemají přesně dané tradice, co musí být na stole a nehroutí se, když to tam není.
Velikonoční pondělí v jižních Čechách. FOTO: Z archivu Daniely Řeřichové
Více než polovina Čechů dodržuje tradici šlehání dívek a žen, ale zároveň přibývá těch, kteří ji odmítají. Tři čtvrtiny Češek tvrdí, že jim připadá zastaralá, nevhodná a v dnešní době ztratila smysl. Právě na toto téma nyní dochází k neshodám a hádkám. Některé mladé ženy považují pomlázku za prosté a obyčejné bití žen, machistickou tradici, která v moderní společnosti nemá co dělat. Zastánci tradic naopak argumentují tím, že jde o symbol, zvyk, který nemá s násilím nic společného. Takže pomlázka je jednoznačně největší téma, o kterém se v souvislosti s Velikonocemi mluví, a důkaz, jak se vztah společnosti k nim mění.
Zkušenost na toto téma loni udělal šestašedesátiletý Jaroslav. „Upletl jsem vnukovi pomlázku a řekl mu, že s ní má vyšlehat sestřičku, aby byla krásná a zdravé. Strašné věci se pak děly v rodině. Málem jsem byl zlynčován. Syn mi vynadal, že ve vnukovi podporuju násilí, že to vnučce může způsobit trauma. Vysvětlil mi, že pomlázka je nesmyslný zvyk, který podněcuje v chlapcích agresivitu vůči dívkám,“ vypráví. Marně se snažil rodině vysvětlit, že rozhodně agresivitu ve vnoučkovi vyvolávat nechtěl. „Nic nepomohlo, dost jsme se pohádali a před letošními Velikonocemi mlčím a čekám, zda vůbec přijedou, když jsem takový násilnický děda,“ říká.
Uklidnilo ho však to, že zdaleka ne ve všech rodinách vládne názor podobný. Naopak syn jeho kamaráda své dva malé kluky ke tradicím vede, karabáče s nimi plete a chodí pak s nimi šlehat děvčata po celé vesnici.
A co vy? Jaké velikonoční tradice dodržujete? A jaký máte názor na šlehání děvčat? Jde o neškodný zvyk nebo o násilnický projev, který v dnešní době nemá co dělat?
.
