Poletím do Ameriky!

Jen si představte to štěstí! Přemýšlím, co k obědu, protože v těchto vedrech se mi tedy moc vařit nechce, a slyším, jak Jindrovi kvákla žába. To mu oznamuje mobil, že přišla nová zpráva.

Jindra se lenivě otočil od rozečtené knížky a ještě lenivěji mobil otevřel. Vnímala jsem to vše jen okrajově, v hlavě jsem měla mnohem důležitější starosti, například, co s tím obědem.

Jenže Jindra najednou nadechl, vydechl, a pak nadřazeně pronesl: "Chm, ti tvoji přítelíčkové jsou póvl. To já mám něco lepšího!"

Rázně tak zdiskreditoval veškeré žádosti o přátelství, které jsem kdy dostala na Facebooku, a které jsem dosud kvůli němu dosud odmítala. Všechny ty lékaře, vojáky a nemocné prachaté muže. Říkala jsem si, co s nimi, když mám toho jednoho jistého, že jo. A peníze nepotřebuji, on má zlaté srdce.
Teď mne ale docela namíchl. V první chvíli jsem si umínila, že další žádost o přátelství už neodmítnu, a své příští roky strávím s nějakým mladým a krásným bohatým Američanem někde na Floridské pláži.

Jenže pak mi tu zprávu z WhatsAppu přečetl. Gabriela, už nevím čí, z Metro-Goldwyn-Mayer, mu psala, jestli by jí mohl zavolat, že by s ním potřebovala mluvit. Víte, o co jde, že jo. To je ta velká americká filmová společnost, které na začátku každého filmu řve krásný lev.
Co by mu ona dáma mohla chtít? Nabídnout mu nějakou roli v novém filmu? Zcela jistě to nebude jen tak nějaký štěk, když mu píše až z Ameriky! Určitě to bude důležitá postava! Možná i ta hlavní! A ten film získá všechny ceny, i Oscara! Okouzleně jsem si představila sama sebe, jak sedím v krásných šatech na čestném místě, a sleduji Jindřicha kráčejícího po červeném koberci. (Já v šatech?)...

"Jedu tam s tebou," vydechla jsem fascinovaně.
"Co by tam s tebou dělali, neumíš anglicky," odfrkl muž, který byl do této chvíle v mém životě na prvním místě.
"Ty také ne," odfrkla jsem stejně. "Bude nám tlumočit Gabriela. Ta zpráva od ní ti přišla v češtině!"
Jindra dělal, že ho Gabriela už nezajímá, a telefon odložil. Pokud si ale myslí, že jí napíše, až se nebudu dívat, moc se mýlí. Nepustím ho teď z dohledu. Prostě jedu s ním, doma se odložit nenechám! A basta.

P.S.: Teď mne napadlo - co když je to jinak? Co když se Gabriela potřebuje spojit se mnou a Jindru potřebovala jen jako prostředníka? Protože já wacab nemám. Mne kontaktovat nemohla. Ano, to je ono! To já dostanu tu hlavní roli! Já pojedu do Ameriky natáčet, to já budu kráčet po červeném koberci! Ale co s tím mým chlapem? Přece nebudu tahat dříví do lesa. Hmm.

P.S. 2: Ta zpráva přišla z telefonního čísla s předvolbou +63, z Filipín. Gabriela je tam asi na dovolené. Tak bacha na to :-)