Čeština je jazyk vtipný. Pomineme-li debilní rčení Kdo neskáče, není Čech, máme četné důkazy o inteligenci mateřštiny. Hloupý slogan polidštil nějaký vtipálek, když nápis Kdo neskáče, není Čech umístil na zábradlí Nuselského mostu po zbabraném výkonu našich fotbalistů při kvalifikaci na Mistrovství světa.
Jasný důkaz vtipnosti češtiny podávají také vyfotografované nápisy na prostranstvích po okupaci v roce 1968. Perlou byl i nápis na WC traťového hradla Bezovka v roce 1989. Na pisoáru stálo napsáno křídou.Už jen zde to soudruzi, držíte pevně ve svých rukou!
S vtipností češtiny se setkal také mladý výpravčí Frantík Rendl při cestách na svoji první štaci. Byl nucen jezdit do služby autobusem deset kilometrů. Střídali se zde dva šoféři. Pan Bedáň, silný kuřák, řídil s cigaretou v ústech a měl při tom za každého počasí otevřené okénko. Jednoho dne seděl v autobuse celý zakřiknutý.Na Frantíkův dotaz po příčinách svého rozpoložení, ukázal na čerstvě instalovaný nápis. Stálo tam: NEMLUVTE ZA JÍZDY S ŘIDIČEM, NEKUŘTE! Za několik dnů řídil opět pan Bedáň s cigaretou v ústech. Nápis upravil tímto způsobem. Stálo tam: NEMLUVTE, ZA JÍZDY S ŘIDIČEM NEKUŘTE!
V Českém Těšíně výpravčí, voják Frantík Rendl objevil v bloku rozkazů "V“ zajímavou informaci. Stálo tam: Pozor, v kilometru 168,5 je vysílené návěstidlo! Napadlo jej, že vysílený může být akorát sportovec, sexuální maniak, nebo horolezec. Rozkaz odmítl dát strojvedoucímu.Tím, že objevil správnou formulaci - vychýlené návěstidlo, získal body u dopravního náměstka. Kolegové takto vlaky předtím dlouhou dobu zpravovali a strojvedoucí tuto informaci brali na vědomí!
Fanouš kdysi nastoupil jako mladík do zácviku ke starému prošedivělému výpravčímu Josefovi. O tomto pánovi bylo známo, že nesnáší komunisty. Mladík proto při nástupu zdravil: "Práci v šest!“ "To je dost, že umíš křesťansky pozdravit,“ zněla odpověď.
Později oznámil provozní dispečer už starému mazákovi, že v jeho stanici budou na třetí kolej umístěny k deponování zakryté vozy. Výpravčí se ohradil. Odpověď dispečera zněla: "Není zbytí!“ A tu se mu od starého výpravčího dostalo odpovědi: "Kdybyste byl po ruce, zbití by bylo!“
Ve stanici Dobrotín se objevil rozkaz náčelníka stanice. Náčelník, bývalý Frantíkův kolega, upozornil zaměstnance že: Při výkonu dopravní služby je zakázáno používat tranzistorová rádia.Tato informace nechť se stane po dobu čtrnácti dnů součástí odevzdávek dopravní služby!
Frantík do první odevzdávky napsal: Zákaz ohrožení bezpečnosti vlakové dopravy prostřednictvím tranzistoráku! Kolegové deset dnů psali tuto formulaci do odevzdávkové knihy!
Později přečetl zápis náčelník při kontrole dopravní dokumentace. Fanouš měl náhodou službu. Náčelník rázně vstal a odběhl do své kanceláře. Pak vletěl do dopravní kanceláře, třímal papír v ruce a mával jím Frantíkovi před nosem. Křičel: "Podívej se, tady je ten zákaz napsán, chci aby sis nemyslel, že jsem takový vůl za jakého mne považuješ!“
Náčelník byl kamarád. Odpustil tuto kulišárnu bývalému kolegovi. Fanouš měl štěstí.
Jiný představený by jistě takto upravený rozkaz náčelníka stanice nebral s humorem. Upravovatel by mohl důsledek jemné jazykové legrácky pocítit na své kůži trvalou nepřízní!
