Občas sáhnu po knížce jen tak, ze zvědavosti, nebo jen proto, že mám rozečtenou nějakou "velkou" a ta se blbě nosí třeba na koupaliště a já potřebuji něco menšího a lehčího. Váhově i žánrově.
Takhle se mi dostala do ruky knížka Dagmar Volencové Život v epicentru. Je to rozhovor s Jaromírem Štětinou. Knížka vyšla v roce 2003, takže žádná mladice, naopak. Jaromír Štětina byl, jak asi každý ví, válečný zpravodaj. Ale taky cestovatel, kameraman, novinář atd. Podával zpravodaloství z Afghanistánu, Čečenska, Íráku, Honkongu, Súdánu, Jugoslávie atd. Několik let žil v Rusku, měl tam spoustu přátel. A proč to píšu? Narazila jsem tam na odstavec, úryvek z povídky Vykradači hrobů. Říká to hlavní postava povídky, ruský mladík:
"Co jsme to za národ, který všichni nenávidí? Jak tak můžeme žít? Jak tak můžeme žít a neuvědomovat si, že s námi svět mluví jenom proto, že máme sklady zrezivělých atomovek? Jak můžeme mít radost z toho, že se nás všichni bojí? Padla na mne všechna hrůza historie a vyvstávala mi před očima všechna příkoří, kterých se Rusko dopustilo. Surová kolonizace Sibiře...Obsazení Altaje, porobení a vyhubení malých severských národů, znásilnění Tuvy...Kolonizace zakavkazských křesťanů. Uchvácení Litvy, Lotyšska a Estonska. Znásilnění Besarábie...Přepadení Mandžuska, spolupráce s Hitlerem na rozervání Polska, surový přepad Finska, tanky v Praze a Budapešti. Zničení Afghánistánu, ruské tanky v Tádžikistánu, podporující mafiány...Tuny ruských zbraní všude po světě, koketerie s nejšpinavějšími režimy"...
No, není tam všechno. Přiznávám, nejsem znalec dějin, ale vyprávění pana Štětiny o tom, co viděl a zažil, se mnou hodně otřáslo. Proč? Protože ta knížka vyšla před dvaceti lety. A války se vedou dál, Rusko zabíjí civilisty na Ukrajině stejně jako kdysi v Čečensku a říká tomu osvobozování.
A jsou lidi, co tomu fandí. Bohužel.
(Odstavec v úvozovkách je z povídky Jaromíra Štětiny Vykradači hrobů.)
Hájíte kila navíc, celulitidu nebo špatnou paměť tím, že jste je přece zdědili po rodičích? Nebuďte ke svým předkům nespravedliví – pravda…
Redakce
Sleduji to s němým úžasem, který občas přechází v pobavení a občas ve znechucení. Naposledy to bylo, když nejmenovaná firma odstranila z…
Podél břehu potoka jde dvojice. On štíhlý, vysoký, mládenec s kudrnatými černými vlasy a pod nosem tenký černý knírek. Jmenuje se Materiál.…
Rada vlády pro seniory a stárnutí populace připravuje každoroční ocenění osobností a organizací, které pomáhají budovat ČR jako společnost…
Redakce
Chvíli sedíš v kavárně, bavíš se s lidmi, s přítelkyní, usmíváš se na pohledné servírky, popíjíš víno a vůbec ti nevadí, že je venku…
Když k nám dorazili o prázdninách v roce 1968 sovětští vojáci, měl jsem 14 let. Maminka mě, než odešla do práce, zamkla na dva západy. Bála…
Když návrhář Louis Reard chtěl v roce 1946 předvést první bikiny, musel si najmout striptérku. Žádná modelka, herečka, zkrátka žádná slušná…
Péče o děti a domácnost mají rovným dílem zvládat oba partneři. Tak to je názor už více než tří čtvrtin Čechů a Češek. Oproti minulým rokům…
Že děti mají pošetilé nápady, je všeobecně známo. Když se ale sejdou tři ženské s pocitem, že dají na frak vážným tématům, pak to zavání…
Ten, kdo cestuje výhradně vlastním vozidlem, je ochuzen o více či méně zajímavé situace v prostředcích hromadné dopravy. Může však…
Jeden z momentů, proč jsem se ponořila do jejich "života", bylo zjištění, že v zrcadle na dveřích naší skříně jsem útlejší než při pohledu…
Obyčejnému člověku budiž věčná sláva. Takový anonymní člověk to obvykle nemá v životě lehké. Sice vytváří, ať už rukama, či hlavou, většinu…
S přibývajícími lety se dostávám do kontaktu s lékaři mnohem častěji, než dřív. A také více, než bych chtěla. Moje životem a léty…
Titul Miss Alabama nedávno získala dívka, kterou veřejnost i lékaři a odborníci na zdravý životní styl řadí do kategorie morbidně obézní.…
Mnozí jsme svědky i přímými účastníky prudkého zrychlování rozvoje technologií. Já např. zažila valchu, bubnovou pračku i pračku s…
Jak přežít stáří? Poradili jsme se s umělou inteligencí a ta vytvořila desatero, kterým bychom se měli řídit - třeba tančit v obýváku s…
Redakce
Je toho dost, jako u většiny lidí. Vesměs to jsou ale běžné záležitosti. Hlavně nemám rád extrémy. Velké horko, velkou zimu, velké řeči,…
Věděli jste, že v Evropě lidé mluví celkem 225 různými jazyky? A že polovina obyvatel Evropy zná alespoň dva z nich? Učení cizích řečí…
Redakce
Pomlouvání je druhá lidská vlastnost po závisti, která se mi příčí. Dejte si pozor, jak nasloucháte někoho, který jiné špiní. Jistě ani vás…
Dám ti dobrou radu. Věděla jsem, že to takhle dopadne, měli jste to dělat jinak. Nechci vám do toho mluvit, ale děláte to špatně…. Snad…
Kdo umí cizí jazyky, má šanci najít dobrou práci. Platí to v každém věku u mladých i u seniorů. Pokud starší člověk dokáže perfektně…
Když člověk pročítá zprávy, získá často pocit, že kdo má nad šedesát, je nesvéprávný jedinec. Zejména, když jde o informace od policie.…
Jsem poměrně spokojený dědek. Nad politikou jsem už zlomil hůl, do zaměstnání dávno nedocházím, ženu mám tolerantní, a tak mě rozhodí jen…
Národní den zadků. Takový svátek skutečně existuje. Hnutí za věnování větší pozornosti zadním částem těla vzniklo ve Spojených státech a…
Je o mě přímo boj. Nevěříte? Podám nyní důkaz a podrobně zpracovanou analýzu. Sběr materiálu je starý tři dny a já se tímto omlouvám, že…
Nemám příliš rád podobné úvahy, protože ubírají člověku náladu a optimistický pohled na svět. Jenže současná, více než dramatická, situace…
Syrová reklama je nudná, ale dá se nápaditě okořenit. Stejně tak životem tvořící hlouposti. Jinak bychom měli o jeden důvod k úsměvu míň.…
Už jste někdy slyšeli o Zoubkové víle? Neslyšeli? Je to tak, když vypadne lidskému mláďátku první mléčný zoubek, ono si ho schová pod…
Jezdím často noční Prahou a povím vám, není to nic příjemného. Na ulicích, v tramvaji i v metru se pohybují jiní lidé než za denního světla…
Den jako každý druhý s výhledem na krátkou práci v kanceláři, vyzvednutí zásilky, čekání na servisního technika a večerní opětovné a…
Podívej, co všechno pro tebe dělám. Vděčnosti se od vás nedočkám. Aspoň poděkovat byste mi mohli. Lidé, kteří říkají takové věty, si…
Tak jsem si nedávno uvědomil, že čím jsem starší, tím méně se na něco těším. A je úplně jedno, na co. Okruh mých možných těšení se s…
Bylo po poledni. Čekala jsem na jedné pražské anonymní autobusové zastávce. Přišla jsem s předstihem, jako vždy a všude, a využila jsem…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
-
HOKEJOVÁ TIPOVAČKA
-
Kvíz i60 - 21. týden
Čeští hokejisté v těchto dnech bojují na Mistrovství světa ve Švýcarsku. Úspěchy i neúspěchy české…
- Foto dne
