Povodně mají pouze tmavé odstíny, některé jsou však nekonečně černé

Vím moc dobře, co to je modlit se u zídky, aby voda nestoupla o kritických pár decimetrů, když přede mnou už je na místě hříště internátu jen rybník a samotná budova metr zaplavena. Z paměti nikdy nevymizí brodění se ve sklepě v metrové vodě, a tak i když nás živel letos uchránil, neskonale soucítím s těmi, co takové štěstí neměli a vyhlížím nějakou formu finanční pomoci. Člověka občas napadne, jestli živel tím nereaguje na naše chování k přírodě. Mnohdy povýšené až arogantní.

Proti rozběsněným živlům nemáme šanci. Můžeme občas někde vyhrát nějakou potyčku, ale nikdy ne bitvu natož válku, a tak se jen malinko bráníme, jak se dá. Ale co nechápu a pochopit snad ani nelze, když někdo suchou nohou povodně zlehčuje protože u nich zrovna moc neprší. Navíc zviditelnit tím sebe, případně politickou partaj, to je předvolební kampaň na té nejnižší možné úrovni, níž už je jenom peklo. A kdyby jen to.

Velká voda přinesla také první pokusy rabování, čemuž se odborně říká hyenismu. I když pro hyenu je to vlastně urážka. Jen si to představte, nikdo nikde, dveře otevřený, jdu na to. Ale i to má svoji „třešničku na dortu“ Pražským hasičům někdo vykradl a poškodil auto.

Co má v hlavě člověk, který, povoluje, odnáší, a tím zásadně poškodí protipovodňová zařízení? Na obsahu se jistě shodneme. Prázdná hlava tím obsah vyjadřuje mírně.

Středověk měl pro tyto případy institut, jmenoval se pranýř.

Naprostá většina lidí je tímto chováním zhnusena, ale také soucítí s postiženými spoluobčany a hledá formy jak postiženým oblastem pomoci buď rukou nebo alespoň finančně.

Představte si to, postavili jste si domeček na klidné stáří, je vám 70+ a během chvilky vám voda poškodí a odnese veškerý majetek, ne-li dokonce dům. S ním se vám zboří celej svět. Že někteří nechtějí svůj dům opustit? Místo kritiky se vžijte do jejich situace.

Názorná ukázka živlu na řece Svitavě, která