Pomalu nám končí listopad a začne Advent. A přijde prosinec a s ním Vánoce.
Listopad pro nás dříve znamenal něco zcela jiného než dnes. Byl především definován oslavami Velké říjnové socialistické revoluce. Ve škole se konalo shromáždění, které jsme docela vítali, nemuseli jsme se učit. Recitovaly se básně v ruštině, kterou jsme se všichni povinně učili - také jsem recitovala. Zpívala se sovětská hymna a poté vystoupil se sovětským pásmem pěvecký sbor. I v něm jsem zpívala - například svou oblíbenou Široká strana maja rodnaja. To byla pěkná písnička. Pak měl soudruh ředitel projev - o tom, jak významná událost to pro nás byla, jak celý svět bude následovat sovětský příklad a jak máme obdivovat téměř dokonalou beztřídní sovětskou společnost. To následování světem se jaksi nedostavovalo, zato se nám začalo s přibývajícím věkem dostávat informací, které nadšení či okouzlení Sovětským svazem stále umenšovaly. Začali jsme být nedůvěřiví a s poslechem západních stanic i skeptičtí. Ono to nebylo tak, jak nám soudruzi tvrdili. Obdivovat na SSSR nebylo v podstatě co, komunistická zvěrstva ubrala na síle i odvaze sovětských kmosmonautů, lži a arogance komunistů nás vedla postupně k poznání, že socialismus nefunguje. Ostatně viděli jsme to kolem sebe. A náš soudruh ředitel byl asi jediný komunista, který tomu učení skutečně věřil. Alespoň já osobně jsem žádného jiného nepoznala.
To 17. listopad našeho dětství a mládí nebyl nijak významným dnem. Týkal se samozřejmě německé okupace a boje studentů proti ní, ale ve škole se o tom příliš nemluvilo, padaly jen zmínky - a přitom to byly události vskutku významné. Měli jsme se jim věnovat více.
Ale pak to příšlo - 17. listopad 1989. Zprvu obavy až strach, opatrnictví a nedůvěra, brzy ale toto vše přerůstalo v neuvěřitelnou radost až nadšení, úlevu a pocit neskutečné svobody a víry v lepší budoucnost, když ne naší, tak našich dětí. Dodnes je toto období jedním z nejkrásnějších v mém životě.
Už 35 let přichází koncem listopadu nebo začátkem prosince Advent.
Za mého dětství a mládí se ani o něm v podstatě nemluvilo.
Letos bude zase.
Už v neděli.
Pošlete odkaz na tento článek
Na jaře a v létě věnujeme oknům velkou pozornost, v zimě na ně zapomínáme. Škoda. Zimní dekorace je mohou krášlit od adventní doby klidně…
Jan Neruda řekl: Kdybych měl zrušit všechny svátky, tak Vánoce nechám. Tím by nám zachoval i advent. V novodobém pojetí je naplněn veselím…
Po první zkušenosti z loňského setkání Íčkařů jsem se hodně těšil i na to letošní. Několik účastníků a účastnic jsem si z loňska dokonce…
Byla středa nebo čtvrtek prvního adventního týdne, když mi zvoní telefon právě ve chvíli, kdy vyzvedávám balíček u poštovní přepážky.…
Už to na mně zase jde. Vánoční cukroví. Jak se blíží Mikuláš, mám pocit, že je na čase začít. Upozorňuji pány, kteří teď znechuceně od…
Odpovím si sama sobě: "Napiš, co jsi zažila, co tě oslovilo a ještě něco navíc."
Budete se možná divit, ale do té party patří i MIKULÁŠ, JEŽÍŠEK, DĚDA MRÁZ ovšem také islandští TROLLOVÉ a jiní vyvolení, půjdeme-li po…
„Nechte si vašeho amerického Santu Clause a neberte nám našeho českého Ježíška!“ Co na tom, že Santa není americký, Ježíšek není český a…
Adventní čas ke mně přichází v různých obrazech. Někdy tiše, v lese zahaleném mlhou, u břehů řek nebo na liduprázdných cestách, jindy v…
Co byste si přáli, aby po vás jednou na světě, až už tu nebudete, zůstalo? Lidem, kteří vám byli nejbližší? Popřípadě dalším generacím,…
Letos v červnu to je právě padesát let, kdy jsme v roce 1974 opustily naší Střední průmyslovou školu oděvní a rozlétly se do všech koutů…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a mládí, ten skvělý a jistoty zaručující socialismus pod vedením rodné matky…
Koronavirová pohroma nebyla první ani poslední. Co je lidstvo lidstvem, každou chvíli se něco nachomejtne; tu mor, tu chřipka, tu virus. To…
Ostravské Lauby prošly obnovou, dnes je to zcela nový objekt. Z těch původních něco pamatuji i já. Teď po rekonstrukci se mi vybavují…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole, stát v potoce po kolena ve vodě, stavět hráz z kamení a větví, jen aby byla…
Jako dítě jsem prázdniny trávila nejraději s babičkou a dědečkem v malé vesničce u Příbrami. O těch jsem už ale napsala článek Prázdniny na…
Kolem mé starší sestry se motala příliš velká spousta kluků. Tedy tak to aspoň mně, třináctileté mladší sestře, kolem níž se nemotal kluk…
Někdy se stane něco, co zůstane v paměti dlouhou dobu, celoživotně. Počátek události nastal v polovině minulého století na druhém stupni…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na kterou jsem nebyla připravena. Sestra Míša odjela do Anglie, začaly…
Ano, vzpomínám, je to pro mě velmi těžké, ale i mě to přivádí do krásných mladých let. Už jsem se na portále zmiňovala o cestě, která nám…
Když k nám dorazili o prázdninách v roce 1968 sovětští vojáci, měl jsem 14 let. Maminka mě, než odešla do práce, zamkla na dva západy. Bála…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne. Modrá obloha bez mráčku předpovídala krásný letní den. Ještě chvíli ležet se…
Za okny motoráčku se míhá barevný pás lesů a hájů. Nedočkavě vystupujeme na malém venkovském nádraží, kde nás očekává babička s dědečkem. V…
Pokud jsme bydleli v domku se zahradou, nechyběl pes u boudy a kocour v domě. Málo si už pamatuji na drobného, černého, ale velmi…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před odchodem do práce nestihl, mohly jsme se sestrou a maminkou spolehlivě…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
-
HOKEJOVÁ TIPOVAČKA
-
Kvíz i60 - 21. týden
Čeští hokejisté v těchto dnech bojují na Mistrovství světa ve Švýcarsku. Úspěchy i neúspěchy české…
- Foto dne