Má toho Florián požehnaně. A za všechno zase může císař Dioklecián, metla prvních křesťanů a výrobce mučedníků. Existuje u nás vůbec vesnice, kde by nebyla Floriánkova socha?
(Pixabay)
Florián se narodil koncem 3. století v tehdejší římské provincii Noricum, což bylo velké teritorium na Dunaji v oblasti dnešního Rakouska. Jeho rodina byla křesťanská. Když dospěl, vstoupil do římského vojska a postupně stoupal vzhůru, až se stal vysokým důstojníkem jedné z legií císaře Diokleciána na proslulých limes, pevninské hranici Římské říše. A možná i správcem oblasti, jejíž sídlo bylo ve městě Lauriacum, později zvaném Lorch, dnes Enns.
Když i tady začala roku 304 honba na Ježíšovy vyznavače, snažil se jim Florián nějak pomoct. Bylo jich celkem 40 a říká se jim svatí mučedníci z Lorchu. Florián organizoval jejich tajné vysvobozeni, ale nakonec se svezl s nimi. Všechny je nutili, aby "odvolali" a vzdali hold římským bohům. Traduje se, že Florián při výslechu řekl, že jako voják sice vždy poslouchal rozkazy, ale jako křesťan se nenechá přinutit, aby zapřel Krista a klaněl se nějakým modlám.
Mučednictví sv. Floriána (rytina podle R. Sadlera z roku 1615)
Zkoušeli to s ním hlavně po zlém. Tedy přesvědčit o opaku. Bičovali ho, vytrhávali mu z těla kusy masa a částečně stáhli z kůže. Nakonec mu uvázali ke krku mlýnský kámen a 4. května roku 304 ho hodili do řeky Enns, kde se utopil. Podle legendy se později Floriánovo tělo zachytilo na pobřežní skále. Upozornil na ně orel, který u mučedníka seděl a hlídal, aby nedošlo k znesvěcení. A tak Floriána našla jistá vdova jménem Valérie a pohřbila na zahradě u svého statku.
Údajný mlýnský kámen s nímž byl sv. Florián hozen do řeky. Relikvie je v kryptě klášterního kostela s. Floriána v rakouském Ennsu
V 8. století vybudovali pasovští biskupové nad hrobem Floriána klášter i s kostelem jeho jména. Načež polehoučku začala rozborka jeho ostatků: část do Říma, další kousky do Krakova. Odtud si něco náš Karel IV. odnesl do katedrály sv. Víta. Obdobnou cestou se další kůstky dostaly do chrámu sv. Václava v Olomouci a do kostelů v Jaroměři, na Kladně a v Havlíčkově Brodě.
Atributy by mohl svatý Florián rozdávat: vědro, hrnec nebo škopek, hořící dům, mlýnský kámen, korouhev, kříž, meč, oheň, voda, oblečení římského vojáka, brnění...
Svatý Florián, patron Krakova, na své vlastní krakovské bráně - Floriánské (Pixabay)
Málokterý svatý byl u nás tak oblíbený a uctívaný. K popularitě v Čechách možná přispěl i fakt, že to byl úplně první svatý "rakouského" původu. A proč Florián hasí? Voda. Utopili ho. Jeho patronát nad ochranou proti ohni pochází až ze středověku. Možná toho měli sv. Vavřinec a sv. Agáta moc. To oni totiž chránili proti ohni až do 15. století.
Jelikož jde hlavně o tzv. venkovského svatého, snad v žádné chalupě našich předků nechyběl svatý Floriánek malovaný na skle nebo jako výklenková soška. Holt, oheň byl vždycky dobrý sluha, ale moc špatný pán...
Fakta, přefocené fotografie světce a mlýnského kamene: Kniha ROK SE SVATÝMI, M. Shindler a V. Schauber, Karmelitánské nakladatelství
