Pocit těžkých nohou, noční křeče, bolesti a otoky patří k prvním projevům chronického žilního onemocnění. Málokdo si to však uvědomuje, protože zpočátku o sobě dávají vědět jen občas, zpravidla poté, co člověk dlouho stál nebo seděl. Takže se jim nikdo nediví, nevěnuje jim pozornost. Jenže to může být začátek chronického žilního onemocnění, které začíná pomalu, nenápadně.
„Začíná ve chvíli, kdy se tok krve, která se vrací žilami zpět k srdci, zpomalí. V důsledku tohoto narušení návratu krve začne docházet k městnání krve v žilách dolních končetin a povolování žilní stěny. Následně dojde k poškození žilních chlopní, které podporují návrat krve nahoru do srdce. Poškozené žilní chlopně se od sebe oddálí a vznikne mezi nimi prostor. Část krve mířící nahoru k srdci jím začne propadat dolů, hromadit se v žilách a dále je rozšiřovat. To dále zvyšuje tlak v žíle a udržuje žilní zánět,“ vysvětluje lékařka Petra Zimolová, angioložka z Fakultní nemocnice Motol. Upozorňuje, že pokud člověk tyto varovné signály zanedbá, nezmění životní styl a nezačne se léčit, mohou se projevy stupňovat a onemocnění přechází do dalších stadií.
„Následují metličky, křečové žíly, kožní změny a ekzémy, trvalé otoky, bércové vředy,“ říká.
Podle zkušeností lékařů, kteří se na tyto problémy specializují, má osobní zkušenost s potížemi, které ukazují na chronické žilní onemocnění, šedesát procent dospělé populace. Osm z deseti pacientů v ordinacích praktických lékařů popisuje potíže, které ukazují, že trpí touto nemocí. Jejich počet je vyšší mezi staršími lidmi a mezi ženami. Ty potíže jsou tak časté, až si většina lidí myslí, že jde o normální situaci související se stárnutím.
„No prostě mě bolí nohy, proč bych s tím měla k doktorům? Moji maminku na stáří taky bolely nohy, babičku taky. Nejhorší je to ve vedrech v létě, to si musím nohy někdy i dvakrát denně osprchovat studenou vodou, abych mohla fungovat,“ říká sedmašedesátiletá Marta, která mívá nohy tak oteklé, že si na léto pořizuje o číslo větší boty než na zimu.
Podobně smýšlí její známá. „Máma říkávala, že má nohy těžké jak konve s vodou. Přišlo mi to k smíchu, teď přesně vím, co tím chtěla říct. Nejsem obézní, snažím se cvičit a zdravě jíst, přesto mám někdy nohy tak těžké a oteklé, že třeba odřeknu nějakou společenskou akci a raději sedím doma, právě kvůli tomu, že nemám sílu někam dojít,“ říká. Ani ona ovšem s tímto problémem k lékaři nešla.
Jenže právě toto jsou potíže, o nichž doktoři říkají, že s nimi na návštěvu lékaře nikdy není příliš brzy. Protože právě jen odborník dokáže určit, zda jde opravdu jen o nohy unavené ze stání či chůze ve vedru nebo o náznak vážných zdravotních potíží.
„Otoky a bolesti nohou mohou být příznakem i zcela jiných nemocí nesouvisejících s žilami. Nezbytná je návštěva praktického lékaře, který udělá základní vyšetření a rozhodne, jak postupovat dál,“ říká lékařka Petra Zimolová. Doporučuje všímat si zejména jednostranných otoků dolních končetin.
Protože jde o problém, který hodně lidí podceňuje, vznikly stránky www.zilniporadna.cz, na níž lidé mohou získat přehled o příznacích a možnostech léčby.
Ta může zahrnovat užívání léků, nošení kompresních punčoch, případně celkovou úpravu životního stylu. A také se člověk, který tyto své problémy nepřehlíží, může naučit vhodné cviky, kterým se říká žilní gymnastika.
V ideálním případě může žilní gymnastika sloužit jako prevence, která těžkým nohám uleví a přispěje k tomu, aby zdánlivě banální zdravotní potíž nepřerostla ve vážný malér.
