Hovořila však také o propadajících se stropech, prohnilých podlahách, neuvěřitelném nepořádku uvnitř i vně budovy.
Asi před patnácti lety jsem při „šmejdění“ na internetu narazila na webové stránky zámku ve Stráži nad Nežárkou a zůstala v němém úžasu. Ukázala jsem je manželovi a bylo nám jasné, že se tam musíme jet co nejdříve podívat.
Vypravili jsme se do Stráže jednou, dvakrát, třikrát … to už bylo záměrně na prohlídku s majitelem zámku. Přivítal nás tehdy usměvavý pán drobnější postavy a představil se jako manžel majitelky zámku Vítězslav Doubrava. Provedl nás nejen zámkem, ale i krásnou okolní zahradou, prohlédli jsme si věštírnu Emy Destinnové s kostlivcem Ivánkem, tajnou hradní únikovou chodbu ve skále pod zámkem, vedoucí k řece Nežárce a další kuriozity.
Zejména jsme pak s téměř otevřenými ústy poslouchali vtipné, ale poučné vyprávění pana Doubravy. Nejen o životě a díle Emy Destinnové, ale i o šestileté devastaci zámku německým wehrmachtem po dobu II. sv. války. O znárodnění a dvacetiletém obsazení jednotkami pohraniční stráže. O vybourání barokních balustrád, zalití chodníků kolem zámku betonem, vysypávání odpadků z oken a škváry z kotelny na okolní skály. O třicetiletém využívání prostor zámku ústavem sociální péče a počínajícím chátrání objektu.
Rekonstrukce přízemí zámku
Rekonstrukce propadlých stropů
Chybějící balustráda, všude betonové chodníky
V roce 1995 byl zámek v restituci vrácen původním majitelům a chátral dalších sedm let. V roce 2002 získala Stráž ve výběrovém řízení současná majitelka paní Radoslava Doubravová. Jako jediná ze všech účastníků měla zájem zámek zpřístupnit veřejnosti, vybudovat v něm muzeum Emy Destinnové a zavést novou tradici – Zámek plný hudby.
Ostatní zájemci chtěli v zámku vybudovat noční klub, hostinec, vyrábět betonové dlaždice, využít jen jako sklady či „objekt pro zvláštní využití“ (tito zájemci byli bývalí důstojníci Rudé armády).
Netrvalo dlouho a seznámili jsme se i s velice milou, vstřícnou a skromnou paní Radoslavou Doubravovou a do Stráže se rádi vraceli.
Památný dub, který vlastnoručně zasadila Ema Destinnová v r. 1919, kdy se stala majitelkou zámku. Vlevo dole její busta (detail v galerii)
Detail kopule zámecké věže s kohoutem Vaškem, o němž Vítězslav Doubrava vypravoval, že jsou po něm pojmenováni dva čeští prezidenti :-)
Zámecká věž má netypický aerodynamický tvar kapky
Uběhlo několik let. Manžel zemřel a na jakékoliv výlety jsem neměla ani pomyšlení. Před pěti lety jsem se do Stráže vrátila. Zájemce o prohlídku zámku s majitelem provázela paní Doubravová. Myslela jsem si, že si mne po těch letech nebude pamatovat, ale po celou dobu jsme se hledaly očima. Po prohlídce jsem se nesměle přihlásila … Nejen, že si mne pamatovala, ale vřele mě přivítala. Bohužel, měla však i špatnou zprávu. Její manžel před časem náhle zemřel a ona zůstala na všechny starosti se zámkem sama.
V následujících letech jsem se do Stráže ráda vracela, a to zejména na koncerty, pořádané paní Doubravovou v rámci jejího projektu Zámek plný hudby. Nezapomenutelný zážitek jsem si odnesla z literárně-hudebního večera s přednesem Božidary Turzonovové (Božská Ema) z dopisů Emy Destinnové, doprovázené mužským pěveckým oktetem Danubius Octet Singers. Tento sbor, založený r. 2013, sestává z osmi profesionálních zpěváků, členů předních sborových těles Bratislavy a Vídně.
Těšila jsem se i na letošní setkání. Paní Doubravová mne provedla zrenovovanou expozicí Emy Destinnové a její žačky Jarmily Novotné a ukázala mi novou stálou výstavu, umístěnou v přízemí vedle zámecké recepce.
Vstup do expozice Emy Destinnové, vpravo majitelka zámku Radoslava Doubravová
Světoznámá operní pěvkyně Jarmila Novotná (1907 - 1994), žačka Emy Destinnové
Nová expozice je věnována otci novodobé hermetické renesance v Čechách, baronovi Adolfovi Franzi Leonhardimu, jednomu z novodobých majitelů zámku ve Stráži. Výstavu připravilo Dokumentační centrum českého hermetismu. Návštěvníci se mohou seznámit s činností domácího okultního hnutí od konce 19. století až po současnost. Poselstvím českých hermetiků je návrat k západnímu esoterismu, v podstatě křesťanství (úcta k člověku a životu) ve své čisté podobě. Více v přiložených odkazech.
Baron Adolf Franz Leonhardi (1856 - 1908), poslední mužský potomek šlechticů, vlastnících zámek od r. 1811. Leonhardiové zámek kompletně vybavili nejen nábytkem, obrazy apod., ale zejména cennými sbírkami porcelánu, cínu, skla a různých přírodnin. Baron byl starostou Jindřichova Hradce a poslancem říšského sněmu ve Vídni
Hermetici bývali pronásledováni, prosto se scházeli pouze v maskách a s poznávacím znamením lóže
Každému, kdo dosud zámek ve Stráži nad Nežárkou neobjevil ani nenavštívil, jej mohu s čistým svědomím doporučit. Otázkou do budoucna zůstává, jak dlouho bude tato význačná a jediná památka na nejslavnější českou operní pěvkyni veřejnosti přístupná.
Strážská černá paní
Paní Doubravová oslaví příští rok krásné kulaté životní jubileum. Jak však sama přiznala, sil na vedení a správu zámku ve Stráži nad Nežárkou jí ubývá. Prozatím jí pomáhá její rodina, ale i ta má své závazky a povinnosti v jiných oborech.
Snad se najde člověk či společnost, který i nadále zachová ve strážském zámku památku na Emu Destinnovou, která si toto místo tak zamilovala. Právě jako já.
Kompletní zámecká brána se lvy a postranními infopanely
Zámecké prostory, v nichž Ema Destinnová žila, jsem záměrně nefotografovala. To se totiž musí vidět – v kontextu s tím, v jakém stavu paní Doubravová zámek zakoupila.
Tři fotografie z rekonstrukce strážského zámku pocházejí z publikace Ema Destinnová ve Stráži nad Nežárkou, která je k dostání na recepci zámku. Autorkou je Radoslava Doubravová, fotografie jsou z jejího rodinného archivu. Z této publikace jsem čerpala i některá data. Další zdroje:
https://zamekstraz.cz/?utm_source=search.seznam.cz&utm_medium=ppd&utm_campaign=firmy.cz-13359391
https://cs.wikipedia.org/wiki/Adolf_Leonhardi
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hermetismus
http://www.dcch.grimoar.cz/?Loc=onas&Lng=1
