Ano, podzim, který vytváří v přírodě ty úchvatné barevné scénárie, mám nejraději. Každé ráno jsem se vždy nejdříve podívala z okna a viděla, jak se obarvují listy - začínají být oranžové, žluté, hnědé a dokonce některé i červené. Ovšem už několik dní je to i u nás jiné, napadl první sníh a já ho každé ráno odmetám z chodníku a snažím se chodit daleko víc opatrněji. Proto se velmi ráda, ještě několika slovy a snímky, vrátím k té utichlé krajině, kterou jsem často viděla jak při své kratší procházce nebo z okna autobusu.
Podzimním krajem jsem chodila a cítila i vůni čerstvě zoraného pole, tak jako jsem obdivovala na stráni šípkové keře. Pomalu začínaly opadávat listy stromů - aby měly dostatek mízy pro sebe, dny se krátily a ochladilo se. Léto nás určitě všechny nabilo svojí energií a podzim ji uchovává. Stahuje ji dovnitř, aby znovu celá příroda nalezla sílu tak jako lidé.
Ano, příroda se začínala ukládat ke spánku, tažní ptáci odlétali, ale zahrádkáři měli napilno, aby sklidili úrodu. Ale i lidé se chtějí ještě trochu víc setkat třeba i u ohně...
V našem městě Boskovicích je už několikaletá tradice. Na Štědrý den dopoledne se na náměstí rozdává "polévka pro chudé i bohaté". Náměstí bývá hodně zaplněné, hudebníci vyhrávají, lidé se velmi rádi potkávají a vidí své známé. Za teplou polévku dávají nějaký příspěvek, který je vždy určen organizátory na vybraný charitativní účel. Zájemci si mohou od skautů odnést v lucerničce i duchovní symbol Vánoc v podobě přivezeného světla z Betléma...
A v adventní době se i u nás rozsvěcuje veliký Vánoční strom. Letos to bude v nadcházejícím pátečním podvečeru, kdy od rána bude na náměstí probíhat bohatý kulturní program s tradičním dvoudenním jarmarkem řemesel a výrobků.
Ale v části naší ulice je už několik let jiná zajímavá a ojedinělá akce - setkání sousedů těsně před adventní dobou. Tato akce se také zahajuje rozsvícením vánočního stromku. Organizuje to vždy jiná rodina, u které se setkávají sousedé v hojném počtu i se svými dětmi. Uvaří se hodně vynikající "polévky pro chudé..." - sousedé donesou také něco na zub. A při tomto setkání se nejdříve rozsvítí vánoční stromek, který je už připraven na zahradě. A může začít kouzelný, odpočinkový čas u plápolajícícho ohně, na který se bude dlouho, dlouho vzpomínat.
Říkala mi paní z rodiny, která to letos organizovala, že se jich sešlo v sobotní podvečer kolem padesáti. Přítomné děti venku vesele skotačily, dospělí si dobře vzájemně při výborné gulášové polévce a jiných dobrotách popovídali, zazpívalo se a našel se i jeden vynikající soused - moderátor, který celou akcí provázel. Chutné polévky bylo tolik, že si ji mnozí mohli ještě na závěr setkání nabrat do konviček a odnést domů a i já jsem dostala z této obdivuhodné akce velmi lahodnou polévku. ♥
Ano, není nad výborné sousedské vztahy. Často se vracím k moudrým slovům své maminky, která říkávala:
"V případě potřebe a nóze só nébližšima pomocnikama dobři sósedi - příbuzni většenó žejó daleko"
Je to skutečně veliká pravda.
Takže tato neobvyklá tradice ukazuje, jak mohou být a jsou stále dobří lidé, kteří si vzájemně a nezištně pomáhají, dokáži se i společně dobře pobavit a mají ty nejlepší sousedské vztahy.
A myslíte si, že je to tak, nebo může být určitě i u vás? Nebo snad i na jiných místech v naší krásné zemi?
P.S.: Úvodní fotečku jsem objevila v jedné malé vísce našeho okresu - je vidět, že i zde lidé drží hodně pospolu.
Pošlete odkaz na tento článek
Nemám ráda podzim a zimu přímo nesnáším, ale protože nechci být pesimistou, snažím se na tom nynějším ročním období nalézt něco pěkného,…
Na půdě u dědečka jsem našla deštník po pradědovi. Byl starý, velký, krásný, černý, s dřevěnou rukojetí, líbil se mi moc. A tak jsem si ho…
Hned v úvodu se přiznávám: žádné specifické nemám. Hezké a šťastné chvíle ano. A těch bylo a je spousta. Všechny se mi pak samovolně…
Mám ráda příběhy o lidech, i o věcech. Příběhy z klikatých uliček starého města jsou zaprášené, ty z dětských hřišť mají otlučená kolena.…
V životě každého člověka je jistě mnoho krásného. Něco trvá kratší dobu, něco déle, někdy to jsou jen prchavé okamžiky. Ale i v tom…
"Podzime, podzime, zas už nosíš déšť a sníh, pěkně tě prosím - počkej ještě chvíli..."
Psal se rok 1987. Bylo mi 29 let, pomalu se mi blížila třicítka a já se rozhodla změnit zaměstnání. Odešla jsem z kanceláře a vzala práci…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy až do Roudnice. Vlakem a rád. Smuteční řečník začal monotónně mluvit. Lidé se…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v telefonu. „Ne, fakt to nejde. S mou nohou bych to nezvládla.“ „To je škoda, víš jak dlouho…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve vysokém věku. Jenže moji příbuzní z toho mají legraci. Nepodporují mě v mým…
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím věkem jsem si blbé dny zakázal. V pětasedmdesáti je člověk rád, že ráno…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a mládí, ten skvělý a jistoty zaručující socialismus pod vedením rodné matky…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě nevstanu, protože určitě ještě nemám ve schránce předplacené noviny. Jenže…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na letní čas, protože se k ránu stejně budím, pokud je sluníčko. Přímo bych…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě. Samozřejmě, že dům se zahradou nese s sebou starosti, ale s tím jsem do…
A je to tu zase. Rok se s rokem sešel a já mám narozeniny. Letos jsem na to trochu vyzrála a pracovní oslavu jsem udělala společně s…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový život. Tu větu mi řekla sousedka asi dva roky po smrti manžela. Vybrala…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole, stát v potoce po kolena ve vodě, stavět hráz z kamení a větví, jen aby byla…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu turistů a hlavně peněz spoutané, přistaví se tobogány a nesou vznosný název…
Někdy se stane něco, co zůstane v paměti dlouhou dobu, celoživotně. Počátek události nastal v polovině minulého století na druhém stupni…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na kterou jsem nebyla připravena. Sestra Míša odjela do Anglie, začaly…
Jedno z přikázání Desatera praví – Pomni, abys den sváteční světil. Dnes je významný státní svátek, a i když nejsem zrovna věřící, slunce,…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát, protože nikdo z rodiny, široko daleko zpátky, se takového věku nedožil. Moje…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý perfektní. Obdivuje, jak se často scházíme, stále něco slavíme, jsme prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne. Modrá obloha bez mráčku předpovídala krásný letní den. Ještě chvíli ležet se…
Jen si představte to štěstí! Přemýšlím, co k obědu, protože v těchto vedrech se mi tedy moc vařit nechce, a slyším, jak Jindrovi kvákla…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před odchodem do práce nestihl, mohly jsme se sestrou a maminkou spolehlivě…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou kytarou na krku a černým kloboukem na hlavě. Jako klaun. Na sále tanečním s…
Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o život. V neděli jsem se vrátil z dovolené na Slovensku. Někteří nad ní i…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh trochu jiný, ale jedno máme všichni společné. Jednou přijdeme a jednou…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy Kníničské přehradě. Kozí Horka byla ke koupání a rekreaci u vody přímo ideální,…
Když jsem se stavila minulý týden u kamarádky Ivy na kafi, ptala se mě, jak to, že nic nepíšu, že to marně na íčku hledá. No nepíšu, teda…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek, koberec a vymalujeme. Od vás potřebujeme, abyste z vnitřků skříní vše…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda ve společnosti. Když manžel zemřel, je pro mě samota ještě horší. Cíleně…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let. Jsem nerozhodná, mluvím mizerně anglicky. A jsem mistr v představách,…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře, kteří nejsou zralými ženami, aby si dobře rozmysleli, zda budou…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
-
HOKEJOVÁ TIPOVAČKA
-
Kvíz i60 - 21. týden
Čeští hokejisté v těchto dnech bojují na Mistrovství světa ve Švýcarsku. Úspěchy i neúspěchy české…
- Foto dne