Se sestrou jsem byla domluvená, že přijedu ve středu, takže pojedu do Prahy autobusem ve 12:15 z Litoměřic. A nejdřív si k ní dojdu odložit tašku s cukrovím a potom se půjdeme projít. Ve čtvrtek ráno pak půjdu na kontrolu a odtamtud ještě s cukrovím ke kamarádce Lence a od ní už pojedu rovnou domů.
Auto jelo docela v pohodě, po tom, co mi ho syn opravil, se tvářilo, že už žádný problém nemá, teda mimo toho výfuku, který mi ještě musí opravit.
Jenomže oproti mému plánu jsem nakonec přijela do Prahy až ve tři. Ten autobus, co jsem s ním chtěla jet, mi ujel, myslela jsem, že jede ve čtvrt na jednu a on jel už ve 12:10. Byla bych tam bývala včas, ale zapomněla jsem si v autě na sedadle mobil, a tak jsem se pro něj vrátila. No a když jsem utíkala od auta zpět, tak už jsem ten autobus viděla odjíždět...
Takže jsem si na nádraží počkala hodinu na další. Když se holt daří, tak se daří... Ten mobil jsem hodila na sedačku, když jsem si z auta fotila u nás ve výběhu srnky a omrzlé stromy. A stejně ty fotky stály za houby. Srnky jsou rozmazané a omrzlé stromy vypadají jako černobílé foto. Kdybych se na to vybodla, byla bych už dávno v Praze.
Nakonec jsem tam pochopitelně dorazila a i s tím hodinovým zpožděním jsme měly se sestrou dost času na popovídání, procházku vánoční Prahou a prohlídku trhu na Staromáku s kamarádkou Janou.
Ve čtvrtek ráno, když jsem jela na Budějárnu, mi Jana psala, že mi drží palečky, abych dobře dopadla. No držela mi je asi vážně dobře. Mamograf byl tak OK, že už jsem ani nemusela na sono a na další prohlídku mě objednali až za rok a půl, takže v červnu 2027.
Tak jsem jí odepsala, že doufám, že se snad do té doby ještě někdy sejdeme, ne?
Poslední várku cukroví jsem odnesla Lence a po druhé hodině jsem od ní jela domů.
V Litoměřicích jsem si jenom došla nakoupit a když jsem odjížděla domů, byla už tma a tak hrozná mlha, že jsem měla pocit, že snad k nám vůbec netrefím. Nahoře nad námi byl na silnici spadlý strom, naštěstí na druhé straně, než jsem jela, dal se objet, ale stejně jsem si o větve sklopila zrcátko. To, co normálně jedu 25 minut, jsem jela na trojku a snad třičtvrtě hodiny. Uff, už v té mlze nikam nejedu, ani náhodou.
Pošlete odkaz na tento článek
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o život. V neděli jsem se vrátil z dovolené na Slovensku. Někteří nad ní i…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let. Jsem nerozhodná, mluvím mizerně anglicky. A jsem mistr v představách,…
Tohle přísloví mi říkávali Italové, když jsem jim vyprávěla nějaký příběh z naší historie či z mého života. Ano, ogni medaglia ha il suo…
Udělat si "hezký" den ještě neznamená, že musí něco nutně vyletět do povětří. Bohatě stačí souhrn drobných událostí, které se s odstupem…
Kamarádka Miluška je strašně odvážná. A taky strašně obětavá. Dcera Milušky se provdala do ciziny. V té daleké cizině mají fakt všechno.…
Pěším turistou jsem pouze v případě nutnosti. Dávám přednost kombinaci vlaku s kolem a motorce. Auto nemám, ani jsem nikdy neměl, takže…
Cestovní sezónu bydlíkem otvíráme tradičně v polovině března výletem na Moravu u příležitosti maminčiných narozenin. Letos už…
Blížilo se léto a my vymýšleli, kam to letos bude. Poznávačka? Hory? Leháro u moře? „Hele, co kdybychom zkusili ten Egypt? Prý je tam…
Do toho vlaku jsem se dostal vlastně náhodou. Původní záměr byl cestovat z práce domů jako obvykle metrem a busem, ale když na náměstí…
Do nedělního večera bych si myslela, že něco takového je prostě nemožné. Ale ukázalo se, že není. Stačilo koupit si u Čedoku zájezd do…
Říká se, když člověk plánuje, Bůh se směje. Třeba se mi směje, ale už mám malý notýsek na rok 2026 a tam si budu opět pečlivě zaznamenávat…
Nikdy jsem tam nebyla, ale viděla jsem ho! Od té doby mám tenhle ostrov ráda. Zvláštní zemi plnou ledu, která se přesto občas zazelená...
Měsíc duben, měsíc, kdy se duby odívají listím, měsíc, který je proslulý aprilovým počasím, kdy nás ještě překvapí sníh i mráz, měsíc, kdy…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy až do Roudnice. Vlakem a rád. Smuteční řečník začal monotónně mluvit. Lidé se…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v telefonu. „Ne, fakt to nejde. S mou nohou bych to nezvládla.“ „To je škoda, víš jak dlouho…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve vysokém věku. Jenže moji příbuzní z toho mají legraci. Nepodporují mě v mým…
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím věkem jsem si blbé dny zakázal. V pětasedmdesáti je člověk rád, že ráno…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a mládí, ten skvělý a jistoty zaručující socialismus pod vedením rodné matky…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě nevstanu, protože určitě ještě nemám ve schránce předplacené noviny. Jenže…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na letní čas, protože se k ránu stejně budím, pokud je sluníčko. Přímo bych…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě. Samozřejmě, že dům se zahradou nese s sebou starosti, ale s tím jsem do…
A je to tu zase. Rok se s rokem sešel a já mám narozeniny. Letos jsem na to trochu vyzrála a pracovní oslavu jsem udělala společně s…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový život. Tu větu mi řekla sousedka asi dva roky po smrti manžela. Vybrala…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole, stát v potoce po kolena ve vodě, stavět hráz z kamení a větví, jen aby byla…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu turistů a hlavně peněz spoutané, přistaví se tobogány a nesou vznosný název…
Někdy se stane něco, co zůstane v paměti dlouhou dobu, celoživotně. Počátek události nastal v polovině minulého století na druhém stupni…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na kterou jsem nebyla připravena. Sestra Míša odjela do Anglie, začaly…
Jedno z přikázání Desatera praví – Pomni, abys den sváteční světil. Dnes je významný státní svátek, a i když nejsem zrovna věřící, slunce,…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát, protože nikdo z rodiny, široko daleko zpátky, se takového věku nedožil. Moje…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý perfektní. Obdivuje, jak se často scházíme, stále něco slavíme, jsme prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne. Modrá obloha bez mráčku předpovídala krásný letní den. Ještě chvíli ležet se…
Jen si představte to štěstí! Přemýšlím, co k obědu, protože v těchto vedrech se mi tedy moc vařit nechce, a slyším, jak Jindrovi kvákla…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před odchodem do práce nestihl, mohly jsme se sestrou a maminkou spolehlivě…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
-
HOKEJOVÁ TIPOVAČKA
-
Kvíz i60 - 21. týden
Čeští hokejisté v těchto dnech bojují na Mistrovství světa ve Švýcarsku. Úspěchy i neúspěchy české…
- Foto dne