Až pojedete vícekráte, a to vám garantuji, že ano, protože kdo jednou ke "středohorám" přičichne, bude se vracet, budete je vyjmenovávat zpaměti. Minete majestátní skalnatý suk Košťál se zříceninou hradu Košťálov na vrcholu, těžbou kamene rozpůlený Vršetín s rozevřenou tlamou a objeví se vršky a vršíčky zalesněné.
Jedním z nich je Blešenský vrch. Už jsem na něm sice byla, ale touha vyšlápnout si ho znovu mě neopustila. Ze silnice je vidět ohromné suťové pole a pod ním se krčící vesničku Blešno. Do této vesničky autobus nezajíždí, vede tam jen silnička z Dřemčic, která v Blešně končí. Do Dřemčic, odkud vede turistická trasa na Blešenský vrch, sice autobus zajíždí, ale jen dvakrát denně. Na cestu na Blešenský vrch je nejvhodnější využít autobusovou zastávku u hlavní silnice, odkud jsou to až nahoru 2 km. Já jsem se pro zpestření a prodloužení trasy rozhodla vystoupit o zastávku dřív a jít z Chrášťan.
Jaro právě otvíralo svou náruč dokořán a počasí jsem měla právě tak akorát na výlet. Na cestu mi zpíval zvonek zelený, kos, špaček, strnad a co mě potěšilo nejvíc, to byla první vlaštovka, čížek lesní a konopka obecná.
Cesta na Blešenský vrch není nijak náročná a zvládne ji určitě téměř každý. Nad obcí ještě minete vyhlídku na místě, kde kdysi stával kostel. Dnes je tam chatička s posezením, ohništěm a pěkným výhledem. Tu si dokonce můžete pronajmout.
Odtud už cesta vede lesem až na vrchol. Na vrcholu je malá vyhlídková plošina s jednoduchou lavičkou a ohništěm. A hlavně s důvodem, proč sem vůbec chodit. Tím je totiž překrásný výhled na České středohoří směrem k Lounům. Pod sebou mám skalnatý Kuzov, podle kterého za chvíli půjdu
Ulričinou stezkou směrem do Starého a Leské. Obě vesnice mám jako na dlani. Na autobus jsem si spokojeně došla do Třebívlic.
