Jak jinak to nazvat, je sobota, my jsme po dobrém obědě a venku je krásně. Sedět doma by byl nerozum, ale kam se tentokrát vydat? Opakování je Matka moudrosti, ale nechtěli jsme někam daleko, spíš jen nedaleko domova. No a tak jsme se rozhodli, že pojedeme na Střížák. Je to kopec kousek od nás, venku svítí slunce, tak proč toho nevyužít? Jezdíme tam už dlouho, dá se tam dojít i pěšky, ale to jsme párkrát zkusili, když jsme byli mladší. Dneska už by to bylo dost těžké, a tak raději jezdíme přes Střížovice autem.
Nasedli jsme tedy do našeho vozidla, foťák jede samozřejmě se mnou a vydali se přes Všebořice a Střížovice vzhůru na kopec. Vzhledem k hezkému počasí jsme mysleli, že stejný nápad bude mít víc lidí, ale když jsme zaparkovali na parkovišti, nebyl tam nikdo. Ono to ani nevadilo, jen na louce u lesa seděli kluk s dívčinou a hráli karty. Zašli jsme do lesa a pomalu jsme se naší obvyklou cestou vraceli kolem skoro vyschlého rybníka k autu.
V lese bylo moc hezky, stromy už měly svou zelenou barvu, jen lesní květiny čekají na teplejší počasí. Rybníka je škoda, pamatuji si, když jsme tam začali chodit, že se dalo v rybníku i koupat. Ale i bez vody jsou tam moc hezké procházky, je tam klid, ptáci vesele zpívají, je příjemné teplo, louky jsou zelené. Je doba kvetoucích stromů i těch je tu požehnaně. Je dobře, že je nedaleko města místo, kde najdete klid. Dneska u nás trochu víc fouká, nahoře by to bylo asi trochu víc.
Přeji vám krásné léto, spoustu výletů, dovolených a zážitků z cest. My bychom měli jet v září do Chorvatska. S některými z vás se možná uvidíme v Kácově. Tak šťastnou cestu.
