Strom
ILUSTRAČNÍ FOTO: stock.xchng

Je mi z živé přírody nejbližší. Vyjadřuje mě. Svými kořeny je pevně zakotvený v zemi, stejně jako já. Jeho větve sahají po hvězdách, ke kterým často vzhlížím.

Dál už je to hlavně o stromu, který je nádherný ve všech ročních obdobích.

Zvlášť listnáče jsou mistry proměny. Letní nám poskytují stín a dá se říct, že nám pomáhají dýchat, při pohledu na podzimní se nám tají dech nad škálou barev ovoce a posléze i listí. Zatímco my se v zimě více zahalujeme, ony odvážně vystavují svá nahá těla nepřízni počasí. Neznám krásnější akty.

S jarem mění také barvy podle toho, jak se nalévají pupeny, ve kterých je ukryt bezpočet tvarů i zelení, či jiných barev. A pak nás okouzlí svou svěžestí. Rok co rok nás překvapí svou vůlí žít.

To jehličnany jsou umírněnější ve svých projevech, ale jen zdánlivě. I ony dovedou zaujmout svou zádumčivou krásou a vůní. Vůní lesa… Modřín, ten chameleon mezi stromy, který tak mate svými projevy. Tváří se jako jehličnan, ale chová se jako listnáč. Šprýmař jeden!

A jak umějí mnohé z nich rozkvést do krásy! To se znovu dech tají, jaké barvy a vůně jejich květy mají. A proto jsou mi stromy nejbližší. Hned po člověku.

Všechny je pokládám za své bratry a sestry, ale jeden je mi obzvlášť milý. Je to letitý buk, který roste ve stráni na rozhraní louky a lesa. Svými větvemi objímá štíhlou borovici. A já zas objímám jeho, kdykoliv mám cestu kolem. Jeho stříbrošedý kmen je hladký, po dešti se podobá tělu delfína. Já mu vyznávám lásku a on mě obdařuje svou energií. Děkuji, děkuji, děkuji…

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
5 komentářů
Jana Šenbergerová
Děvčata, dovoluji si vás tak oslovit, protože od chvíle, co jsem se tu octla, vnímám nádherné souznění s vámi všemi. Samozřejmě i s chlapci, ale zrovna teď se tu žádný nevyskytuje. Všichni umíte dávat ze sebe to nejlepší a já vám za to děkuji. V dnešním světě je sháňka po jiných hodnotách, o to víc si vážím těch, které tu opěvujeme.
Nina Šachová
Každý den chodím s pejsky do našeho lesa a jak Vy krásně píšete, i já se cítím v něm součástí přírody. Nejvíc mě uchvacuje vůně lesa. Každý den je jiná, jednou voní pryskyřicí, podruhé zemí, deštěm, houbami.....nádhera. Umíte pocity moc hezky vyjádřit.
Olga Štolbová
Vaše poezie v próze je obdivuhodná.Stromy a přírodu obdivuji odjakživa,ale takhle krásně to vyjádřit neumím. Miluju břízy,ale neobjímám je,já je chodím hladit rukama i očima a nedočkavě hledám první světlezelené lístečky. Teprve pak začínám věřit,že jaro je tady.
Jitka Chodorová
Také miluji stromy,nacházím pod nimi klid,odpočinek, ale také se ráda dívám na jejich krásno v každé jejich podobě,samozřejmě nejlépe v květu,z mého bydliště z dětství(viz kaštanový park v minulé soutěži),staré lípy,které jsou dominanty mého nynějšího bydliště a když se vsí line vůně květu,co dodat, a v neposlední řadě kvetoucí jabloň,která je mým symbolem v horoskopu,ale i krásný,voňavý strom,který,dříve,než dá plody,poskytuje nám prostor pro prvomájový polibek.Samozřejmě mě omámí vůně lesa a další a další stromy,ale to už bych se jen po vás opakovala. Díky Jano,že jste si na ně vzpomněla.
Zuzana Pivcová
Ve Vašem mistrném ztvárnění se zrcadlí krásné souznění člověka s přírodou. To tu umí málokdo, Jitka, Jarmilka, Dana, já své pocity tak široce a poeticky duchovně ztvárnit neumím, a tak mi "zbývá" milostná poezie. Díky za zážitek.