Výlety nejsou povinné. Vše záleží na rozhodnutí každého jedince.
Ale většina z nás nastupuje do autobusu. Jedeme na výlet. Je pěkné počasí, jsme zvědaví, čím nás den překvapí.
Městečko Brienz. Staré letovisko, ležící ve výšce 570 m. n. m.
Rozkládá se na břehu jezera Brienzer See. To má rozlohu 29 čtverečních kilometrů a hloubku 259 m. Neuvěřitelné. Je to vlastně rozšířené koryto řeky Aare. Původně tvořilo celek s jezerem Thumer See. Náplavami řeky Lutsahine a divokých potoků pak vznikly dva jezerní útvary.
Městečko je velmi pěkné, klidné, čisté. Nad ním se tyčí kostelíček se hřbitovem. Kostelíček je volně přístupný turistům i místním. Mimochodem nesetkali jsme se s jediným uzamčeným kostelem nebo nějakou památkou. Navíc u každé takové budovy je sociální zařízení. Velice čisté splachovací WC s měkkým toaletním papírem. Umyvadlo s teplou i studenou vodou a dostatečné množství papírových ručníků. Vše navíc bez jakýchkoliv poplatků a hlídačů. Toto zjištění nás velice překvapuje.
Městečko Brienz je známé svou řezbářskou školou. Také tu navštěvujeme. Mladí lidé se zde učí krásnému voňavému řemeslu. Z jejich rukou vycházejí nádherné výrobky. Každý je jiný, i když na pohled třeba skoro stejný. V každém je jiné množství citu, nebo jiný pohled stvořitele.
Při návštěvě této školy máme štěstí. Vidíme studenty, kteří tvoří své závěrečné práce. Těmi pak zkrášlují svou školu, její okolí i celé městečko. Snad v žádné zahrádce nechybí nějaký zajímavý výtvor ze dřeva. Moc pěkné zážitky.
(z cestopisu naší čtenářky)
