Americký kaskadér a provazochodec Nik Wallenda úspěšně přešel po laně dlouhém více než 400 metrů přes Velký kaňon v Arizoně. A to bez jištění ve velké výšce, jen s vyvažovací tyčí a kamerami, kterými přibližoval výkon v přímém přenosu televizním divákům.
Pokus trval 22 minut a 54 vteřin. Ocelové lano mělo průměr pět centimetrů. Wallenda šel ve výšce 457 metrů nad zemí bez jakéhokoli jištění a každá chyba mu mohla být osudná. Přímý přenos se dostával na televizní obrazovky s desetivteřinovým zpožděním, aby se mohl včas zastavit v případě, že by 34letý odvážlivec spadl.
Zkušený provazochodec, pro kterého se jedná o osmý podobný rekord, se během nebezpečného přechodu podle agentury AP dvakrát zastavil a poklekl, aby upevnil rovnováhu. Bojoval proti silnému větru. Téměř po celou dobu výkonu se tento silně věřící muž modlil k Ježíšovi. Po příchodu na druhou stranu políbil zemi.
"Neumíte si představit, jak moc mě bolí ruce," řekl po výkonu muž, přičemž objímal svou manželku a děti. "Nebojím se smrti," ujišťoval před odvážným pokusem otec tří dětí ve věku 15, 12 a deset let. Ale poznamenal, že by raději "zemřel jako stoletý v posteli vedle své ženy". Připustil, že za nebezpečný přechod kaňonu dostane od sponzorů hodně peněz. Částku ale neupřesnil.
Létající rod s českými předky
Nik Wallenda je již sedmou generací cirkusových umělců a eskamotérů ze slavného rodu, jemuž se přezdívá "létající Wallendové". Kořeny rodiny sahají do střední Evropy, Wallendovi předci začali stavět cirkusové manéže již koncem 18. století v Čechách. Později se kočovný rod přesunul do Německa a v roce 1928 odešli Wallendové hledat štěstí za Atlantik do Spojených států.
I svého zatím posledního slavného akrobata směrovala rodina už od raného dětství do riskantních výšek. Když mu byly dva roky, používal Nik při svých prvních krůčcích po laně ještě oporu, o další dva roky později už chodil bez ní.
Pro strach má prý uděláno, přečkal ve výšce i bodnutí včely či přistání ptáka na své dvacetikilogramové vyvažovací tyči. Mezi jeho proslulé kousky patří například přejezd lana napjatého ve výšce přes 40 metrů na kole, který mu roku 2008 zajistil zápis do Guinnessovy knihy rekordů.
Recept na úspěch při podobně hazardérských činech? Absolutní mentální koncentrace a pozitivní mysl, tvrdí akrobat, který je schopen dlouhé minuty debatovat o svých kouscích s přihlížejícími lidmi.
Bez jištění v těžkých podmínkách
Nedělní pokus však bude extrémně náročný nejen kvůli výšce, ale i s ohledem na těžké povětrnostní podmínky arizonské přírody. Milimetrově přesné kroky mu může komplikovat velké vedro v kombinaci s možným větrem. Teplota se podle odhadů meteorologů bude pohybovat nad 30 stupni. Kvůli tomu trénoval Wallenda v posledních dnech ve svém domovském městě Sarasota na Floridě, kde jsou prý srovnatelné klimatické podmínky. Členové jeho týmu mu navíc chůzi ztěžovali tím, že ze člunů v řece pod ním posílali vzhůru na lano větrné proudy ze silných ventilátorů.
Navzdory náročnosti chystaného kousku Wallenda odmítá jakékoli jištění či záchranné sítě. „Nikdy v historii naší rodiny jsme nepoužívali jištění,“ prohlásil nedávno provazochodec. Chtěl takto loni v červnu přejít i Niagaru, pak ale udělal výjimku a kvůli pokrytí nákladů na přípravu pokusu souhlasil s podmínkami televize ABC, která riskantní kousek přenášela a požadovala, aby byl jištěn.
Bez ohledu na to se přechodem vodopádů zapsal do historie. Stal se totiž prvním člověkem, který dokázal zuřící Niagaru na laně překonat v nejnebezpečnějším místě, přímo nad Kanadskou podkovou.
