Patří mezi skutečné velikány vážné hudby a v cizině je podstatně oblíbenější než u nás. Leoš Janáček, jeden ze světově nejproslulejších českých skladatelů, zemřel před 85 lety, 12. srpna 1928. Skonal nečekaně na zápal plic v ostravském sanatoriu, když se nachladil při prázdninovém pobytu v Hukvaldech. Odešel uprostřed práce na korekturách opisu své poslední opery Z mrtvého domu. Rodákovi z Hukvald na Frýdecko-Místecku bylo 74 let.
Má vášnivé příznivce i zaryté odpůrce
Skladatel, jehož dílo patří k pilířům moderní hudby, a který má jak vášnivé příznivce, tak i odpůrce, pocházel z učitelské rodiny. Studoval v Brně, Praze, Lipsku a ve Vídni. Svůj profesní život spojil s Brnem, kde působil jako ředitel varhanní školy, učil na konzervatoři v Brně a v Praze. Ve svém díle vycházel z moravského folkloru, jehož byl obdivovatelem a znalcem.
V Národním ho nechtěli, ve Vídni sklidil úspěch
Janáček vytvořil devět oper, z nichž nejslavnější je Její pastorkyňa (dokončena 1903) podle dramatu Gabriely Preissové. Opera, kterou původně Národní divadlo v Praze odmítalo uvést, sklidila úspěch ve Vídni, v Německu i v New Yorku. K dalším operám pak patří Příhody lišky Bystroušky, Káťa Kabanová či Věc Makropulos.
Světový ohlas Janáčkovi zajistila i komorní kantáta Zápisník zmizelého či ve staroslověnštině zpívaná Glagolská mše.
Co o Janáčkovi
možná ještě nevíte
* Svatba mladého skladatele se šestnáctiletou Zdenkou Schultzovou se ukázala jako nešťastný krok. V roce 1882 se manželům narodila dcera Olga, o šest let později syn Vladimír, který však brzy zemřel. Později byl Janáček nesmírně zasažen i smrtí tehdy jednadvacetileté Olgy. Pak se jeho manželství dostalo do ještě většího rozkladu, načež Janáček poznal několik žen. Největší vliv na něj měla o čtyřicet let mladší obdivovatelka Kamila Stosslová. Stala se jeho inspirací a byla s ním i v době jeho smrti.
* Janáček byl velký rusofil a podnikl několik cest do Ruska. Nadchla ho ruská literatura, měl velké sociální cítění, což se také projevilo v jeho díle (například orchestrální rapsodie Taras Bulba).
* K největším dílům světové moderní opery patří Janáčkova Její Pastorkyňa. Je považována za moravský protějšek Smetanovy Prodané nevěsty. Známý kritik Max Brod Janáčka označil za „Smetanu v moll“. V Pastorkyni se setkávají tři prvky – národní, sociální a intimní.
Kdo zpívá Janáčka v La Scale a v Metropolitní?
Třeba i náš tenorista Štefan Margita!
Mezi vyhlášené pěvce Janáčkových oper patří Slovák Štefan Margita, který trvale žije v Praze. Úspěchy slaví na nejprestižnějších světových scénách a jeho hlas se právě k Janáčkově hudbě obzvlášť hodí. „U nás se sice Janáček také hraje, možná stejně jako ve světě. Ale je tu jeden velký rozdíl. Zatímco v Česku ho publikum jaksi nebere, ve světě má obrovský úspěch. A neptejte se mě, proč tomu tak je, na to vám odpovědět nedokážu,“ říká sedmapadesátiletý tenorista Margita, který skvěle zvádl náročné Janáčkovy role třeba i v milánské La Scale nebo newyorské Metropolitní opeře.
