Sté výročí narození slavného českého chemika Otto Wichterleho připomene výstava zahájená v Praze v budově Akademie věd ČR. Wichterle (1913–1997) patřil k zakladatelům makromolekulární organické chemie, jeho objevy vedly k zásadnímu zdokonalení a celosvětovému rozšíření měkkých kontaktních čoček. Pro veřejnost bude výstava nazvaná Otto Wichterle v archivních dokumentech přístupná zdarma do 31. října.
Zkuste si test obecných znalostí
Autoři expozice mapují Wichterleho životní osudy a představují ho nejen jako významného badatele, ale i pedagoga a akademika. Dokumenty a fotografie vybírali kurátoři z Wichterleho osobního fondu uloženého v akademickém archivu.
Výstava přibližuje začátek vědecké dráhy Wichterleho na Vysoké škole chemicko-technologického inženýrství v Praze a ve zlínském výzkumu u Bati za druhé světové války. Wichterle se po válce podílel na reformě vysokoškolského studia chemie. Návštěvník si bude moci například vyzkoušet, zda by uspěl v rozřazovacím testu obecných znalostí, který Wichterle dával studentům prvního ročníku.
Podepsal Dva tisíce slov
V roce 1958 musel Wichterle po čistkách z vysoké školy odejít a Československá akademie věd mu umožnila pokračovat ve výzkumu makromolekulárních látek, jako byly silon, syntetický kaučuk a jiné polyamidy. Stal se ředitelem Ústavu makromolekulární chemie, i ten však musel v roce 1969 z politických důvodů opustit.
Wichterle byl jedním z prvních signatářů dokumentu Dva tisíce slov a stal se poslancem České národní rady. V akademii mu zakazovali cesty do zahraničí a hrozili neprodloužením smlouvy. Po roce 1969 musel omlouvat svou nepřítomnost na celosvětových kongresech chemiků a oftalmologů, kteří ho pokládali za vědeckou kapacitu. Zajímavým dokumentem je proto Wichterleho výuční list z doby, kdy mu zbývalo několik let do důchodu. Po roce 1989 se Wichterle stal prvním polistopadovým předsedou Československé akademie věd a podílel na její transformaci do Akademie věd ČR.
