Zajímá mě všechno, co se děje mezi nebem a zemí. Když jsem si dnes přečetla, že se nad městem Saint Cloud v Minnesotě objevila polární záře, tak jsem si hned po prohlédnutí videa šla připomenout, co je za jejím vznikem. Kdysi dávno jsem ji viděla i nad naším severním obzorem. Přestože nebyla zdaleka tak zřetelná, jak bývá blíže k pólům, moc se mi líbila.

Toto jsem o ní našla ve Wikipedii:

Polární záře je souhrnný název pro světelné úkazy nastávající ve vysoké atmosféře ve výškách od 80 do 1000 km, nejčastěji kolem 100 km (v ionosféře – oblast vysoké koncentrace iontů a volných elektronů). Běžně se vyskytují v polárních oblastech (jižní záře – aurora australis, severní záře – aurora borealis), zatímco ve středních zeměpisných šířkách a zejména v tropech jen výjimečně.

Její jméno Aurora Borealis je složené ze jména římské bohyně úsvitu Aurory a řeckého pojmenování západního větru Boreas. Toto jméno poprvé použil v r.1621 francouzský filozof Pierre Gassendi.

Průběh jedné polární záře by se dal ve stručnosti popsat asi takto: Na Slunci vznikají vlivem nerovností v magnetickém poli sluneční skvrny. U těchto skvrn vznikne jedna masivní protuberance (erupce). Mrak částic slunečního větru tvořený protony, elektrony a alfa částicemi letí vesmírem (rychlostí řádově 0,1 % rychlosti světla) a pokud se na své cestě setká s magnetickým polem Země, tak ho ono pole většinu odrazí dál do vesmíru, ale část ho zachytí a stáčí po spirálách směrem k magnetickým pólům Země. Tam sluneční vítr interaguje s atmosférou a vzniká polární záře.