Umořená láska

Mávám ti mávám,
ty odcházíš.
Zbude tu po tobě jen pevná mříž,
kterou jsi okolo
mě ukoval,
když jsi, jak myslel sis,
mě miloval.
Láska však nechtěla tu pevnou mříž
a to však dnes i ty sám dobře víš.

Láska se soužila a chtěla ven,
chtěla mít prostor,
chtěla mít sen.
Chytila křídlem se o tvoji mříž,
tesknila, plakala
a byl s ní kříž.
Umořils lásku mou a svoji též,
a tak ti zamávám, jinam si běž.