Oslavy výročí založení dnes již zaniklého společného státu Čechů a Slováků probíhaly různě. Před 25 lety, 28. října 1988, kdy si republika připomínala 70. výročí svého vzniku, se nesly ve znamení bouřlivé protikomunistické demonstrace, které se dle odhadů účastnilo 2000 až 5000 lidí. Akce byla jednou ze série protivládních vystoupení, jimiž vrcholil odpor proti tehdejšímu režimu a které vedly k pádu komunistické moci v listopadu 1989.
Sílící projevy otevřeného nesouhlasu oslabovaly komunistický režim v Československu již od roku 1988. Kromě disidentů se k nim začalo připojovat stále více dosud mlčících občanů. Sérii protirežimních demonstrací odstartovaly bratislavská svíčková demonstrace a především 21. srpen 1988, kdy se v den 20. výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy na Václavském náměstí v Praze sešlo na 10 tisíc lidí.
Republiku si rozvracet nedáme!
Zřejmě právě pod dojmem 21. srpna se opoziční skupiny (mimo jiné Charta 77, České děti či Demokratická iniciativa) rozhodly využít dalšího blížícího se výročí k zorganizování velké otevřené akce. A tím bylo právě 70. výročí vzniku republiky.
Protirežimní manifestace byla ohlášená na 28. říjen. Byly vydány letáky a do Prahy se chystala spousta lidí. Akci věnovaly pozornost i zahraniční rozhlasové stanice. Režim však reagoval jednoznačně – zakázal ji.
Pokusil se naopak o ofenzívní manévr s cílem nedopustit, aby si výročí vzniku republiky přisvojily nezávislé iniciativy. Po letech se 28. říjen opět stal státním svátkem (opatřením předsednictva Federálního shromáždění z 21. září 1988), byla ohlášena celá řada oficiálních vzpomínkových akcí a v médiích se otevřel pro téma vzniku Československa nebývale široký prostor. Do té doby totiž komunisté o událostech kolem vyhlášení republiky a osobnostech jako T. G. Masaryk více méně mlčeli.
Jako úlitbu perestrojce přichystal režim přísně organizovanou oslavu, jejímž vyvrcholením měla být po dlouhé době manifestace na Václavském náměstí svolaná na 27. října. Jako hlavní řečník tu vystoupil Miroslav Štěpán, tehdejší vedoucí tajemník městského výboru KSČ. Varoval občany chystající se následující den na zakázanou neoficiální demonstraci prohlášením, že "republiku si rozvracet nedáme!"
Přestože se režim připravil na "narušení pořádku" soustředěním policejních sil a "preventivním" zadržením více než 50 prominentních disidentů (mimo jiné Václava Havla), na Václavském náměstí se demonstrovalo. Odhady o počtu účastníků se liší. Zatímco oficiální média hovořila o dvou tisících, Rádio Svobodná Evropa hlásilo 5000 demonstrantů. Ti před sochou svatého Václava provolávali hesla "Masaryk", "svoboda" a zpívali státní hymnu.
Pořádkové síly zasáhly proti demonstrujícím za pomoci vodních děl a obrněných vozů. Po vyklizení Václavského náměstí se lidé shromáždili na Staroměstském náměstí, ale i zde policie tvrdě zasáhla. Při srážkách bylo zatčeno i zraněno několik desítek osob.
Začátek konce totality
Represe ale lidi od demonstrací neodradila. Závěrem roku 1988 dokonce svitla naděje, že režim ustoupil od politiky tvrdé perzekuce. V prosinci dokonce umožnil nezávislým hnutím uspořádat při příležitosti Dne lidských práv veřejné shromáždění na pražském Škroupově náměstí. Další týdny však ukázaly, že šlo jen o ojedinělé gesto. Přelomový rok 1989 pak začal v lednu takzvaným Palachovým týdnem a vyvrcholil studentskou demonstrací 17. listopadu, která odstartovala pád režimu.
Policejní zásah z října 1988 měl po letech i soudní dohru. Roku 1990 byl Miroslav Štěpán odsouzen ke dvěma a půl roku vězení za to, že dal pokyn použít proti účastníkům demonstrace vodní děla a granáty se slzotvorným plynem. Po odpykání poloviny trestu byl podmínečně propuštěn.
Protestní akce na konci 80. let
25. března 1988 - V Bratislavě se konala tzv. svíčková demonstrace za náboženskou svobodu a demokracii; pořádkové síly nasadily proti zhruba dvěma tisícům účastníků vodní děla a najížděly do modlícího se davu auty, použily i slzný plyn a obušky.
21. srpen 1988 - V den 20. výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy se na Václavském náměstí v Praze sešlo na 10 tisíc lidí, proti kterým tvrdě zasáhla policie.
28. říjen 1988 - Demonstrace u příležitosti 70. výročí založení republiky, které se účastnilo dle odhadů 2000 až 5000 lidí; pořádkové síly tvrdě zasáhly.
10. prosince 1988 - Na Škroupově náměstí v Praze se konala první povolená opoziční manifestace na Den lidských práv, mimo jiné zde vystoupil "zakázaný" dramatik Václav Havel. Povolení demonstrace napomohla předchozí návštěva francouzského prezidenta Françoise Mitterranda, který 9. prosince pozval na snídani na velvyslanectví osm protikomunistických aktivistů (mimo jiné Václava Havla a Jiřího Dienstbiera).
15. - 20. ledna 1989 - Takzvaný Palachův týden, během kterého demonstrovaly na Václavském náměstí tisíce převážně mladých lidí. Ohlášený, ale nepovolený pietní akt opozičních iniciativ k uctění památky Jana Palacha, který se upálil 16. ledna 1969 na protest proti začínající normalizaci, přerostl v týden spontánních demonstrací, které režim tvrdě potlačil. Například 16. ledna nasadil proti účastníkům asi 2200 policistů a 1300 milicionářů. Řada demonstrantů utrpěla zranění, na 1400 lidí bylo během týdne zadrženo.
21. června 1989 - V Praze ve Stromovce se konala demonstrace proti stavbě komunikace, která by měla procházet parkem. Zúčastnilo se jí asi 250 osob. Demonstrace pokračovaly 28. června (asi 450 osob) a 5. července (asi 200 osob).
21. srpna 1989 - V Praze na Václavském náměstí a pěší zóně se shromáždili lidé, aby si připomněli intervenci ze srpna 1968. Policejní jednotky násilně zakročily a demonstraci rozehnaly. Na zásah byla kromě policistů a milicionářů připravena i armáda včetně tankového pluku. Zúčastnilo se asi 1500 lidí, policie asi 160 z nich zadržela (včetně cizinců).
28. září 1989 - Na Václavském náměstí se konala nepovolená demonstrace u příležitosti svátku svatého Václava. Účastnilo se jí zhruba 300 lidí, proti nimž zasáhla policie.
28. října 1989 - Nepovolená demonstrace k 71. výročí vzniku Československa. Zúčastnilo se jí asi 3000 lidí, policejní jednotky shromáždění opět násilně rozehnaly a zadržely na 350 účastníků demonstrace.
11. - 13. listopadu 1989 - Nepovolené demonstrace v Teplicích, lidé protestovali proti stavu životního prostředí; 13. listopadu se sešlo asi 1000 lidí, které z náměstí vytlačila policie.
17. listopadu 1989 - Plánovaná a režimem povolená manifestace pražských studentů k uctění památky medika Jana Opletala, smrtelně raněného německými okupanty na podzim 1939. V Praze na Albertově si jej připomnělo na 15 tisíc mladých lidí. Zpočátku pokojné shromáždění přerostlo v otevřený protest proti komunistickému režimu a jeho účastníci se vydali do centra města. Na Národní třídě zastavili průvod policisté, kteří protestující brutálně zbili. Zásahu se účastnilo 1600 příslušníků policie, přes pět stovek demonstrujících studentů utrpělo zranění. Událost odstartovala sérii událostí, které vedly k pádu komunistické moci v Československu.
