Lidé s infarktovými potížemi často zbytečně otálejí a nevolají lékaře včas. Na odbornou pomoc by se měli obrátit do půl hodiny od vzniku obtíží, reálně se ale průměrná doba pohybuje okolo dvou hodin. „Při akutním infarktu myokardu je přitom každá chvilka cenná,“ řekl vedoucí lékař oddělení invazní a intervenční kardiologie brněnské Fakultní nemocnice u svaté Anny Jan Sitar.
Většina pacientů se na lékaře obrátí zbytečně pozdě. Obecně je to až za dvě hodiny, u diabetiků, kteří tolik bolest nepociťují, je doba až dvojnásobná. Každá půlhodina zpoždění léčby přitom zvyšuje úmrtnost o půl procenta.
Problém je podle odborníků v tom, že veřejnost často příznaky nepozná nebo je podceňuje. „Typickým příznakem je bolest hrudi, která může přecházet až do krku, ramen a rukou. Lidé si mnohdy můžou myslet, že mají obvyklou nemoc nebo je něco bolí z jiného důvodu,“ uvedl Sitar.
Problémy se čím dál častěji objevují u mladší generace. „Věková hranice se posunuje níž, jenže mladí lidé si to nechtějí připustit. Všeobecně přecházejí nemoci a může pod to spadat i infarkt. Bolest z hrudi odezní, člověk to nemusí hned poznat, ale postupem času se projeví problémy,“ sdělila přednostka I. Interní kardiologické kliniky nemocnice u svaté Anny Lenka Špinarová.
Úmrtnost u akutního infarktu myokardu je v brněnském centru 7,5 procenta. „Patříme mezi světovou špičku. Nicméně je stále co zlepšovat, protože lidé by si měli odbornou pomoc aktivovat co nejdříve. Je potřeba, aby jim lékaři, pojišťovny, ale třeba také média sdělila, že by nikdo neměl otálet. Vždy je lepší vyloučit deset infarktů, než jeden promeškat,“ dodal Sitar.
