Když mi CK VTT, specialista na Řecko a Kypr, zaslala katalog předsezónních pobytů na Kypru nejen pro seniory, chvíli jsem bojovala. No, dobře, tak tedy poprvé jako seniorka, sice se k tomu pořád nějak nehlásím, protože ještě pracuji, ale na druhou stranu to byla nabídka finančně lákavá. Ta zvítězila, a tak jsem si vybrala Pafos, hotel Veronica.
Mou specialitou je cestovat sama. Koupím si sice pobytový zájezd, ale se skupinou absolvuji tak maximálně jeden výlet, který je v ceně. Má to samozřejmě své přednosti i nedostatky, ale já se ráda pohybuji nezávisle. Musím se ovšem spoléhat sama na sebe, na svou schopnost fyzickou, orientační, jazykovou a další. Při svých cestách, tedy i pracovních, zažívám někdy takové situace, ve kterých by si mnohé jiné ženy sedly a pustily se do bezradného pláče. Mně vždycky naštěstí nějak zasáhne vyšší moc a pomůžu si.
Občas už si připadám jako Kalamity Jane, která na sebe průšvihy přitahuje (ztratila jsem se pod Olympem a autobus mi ujel, byl zrušen let, na který jsem měla v Mnichově přestupovat, a byl večer, nezbylo na mě omylem místo v letadle a vybrali mi jinou trasu cesty do Prahy a další lahůdky). Tak teď mě zaujal letáček, že poblíže Pafosu je zoologická zahrada.
Jako milovnice zvířat, hurá tam. Ne ovšem nechat se tam zdarma dovézt svozovým autobusem, pojedu natřikrát linkovými autobusy. Ať vidím krajinu a povozím se. Napřed do pafoského přístavu, odtud z autobusového nádraží do Coral Bay - Korálové zátoky a z ní podle instrukcí do jakési Pegeie, kde měla být ZOO. Z Pafosu se jelo báječně, ale z Coral Bay jsem jela jako jediná rozdrcaným starým mikrobusem do kopců přes vesničky, až se objevil billboard ZOO 1 km. Zastávka však nikde, řidič se mnou uháněl dál a najednou byla konečná, kostelík Agios Georgios, západní cípeček pobřeží. Krásná vyhlídka na otevřené moře, ale zvířata nikde.
Nastalo vysvětlování, řidič mručel, ale pak mě odvezl kus zpátky opět k tomu billboardu, na němž bylo ZOO 1 km, ale navíc šipka, které jsem si předtím nevšimla, doprava do kopce. Tak jsem ťapala po venkovské silničce bez provozu mezi banánovými a citrusovými plantážemi, slunce na mě pražilo a pohánělo mě jen vědomí, že když si tam sednu, tak mě stejně nikdo nenajde a nepomůže mi.
K ZOO jsem přece jen dorazila a byl to moc milý přírodní areál, připomínající trochu ZOO na Hluboké, kde převládali ptáci, přežvýkavci a našlo se i několik nekyperských savců. S jedním z nich, krotkou žirafou, jsem se nechala vyfotit. Pak následovala show papoušků a sov. Také jsem tam objevila slečnu z Čech, prodávající suvenýry, a zpět jsem jela autobusem s Angličany a Rusy, kteří se tam narozdíl ode mne nechali dovézt.
Zážitků na Kypru bylo pochopitelně ještě víc. Ale pro tentokrát to asi stačí.
