Krymský poloostrov (ve starověku Tauris), který je i základnou ruské černomořské flotily, leží na jihu Ukrajiny mezi Černým a Azovským mořem. S pevninou je spojen Perekopskou šíjí (dlouhou 30 km a v nejužším místě širokou devět km), má tvar nepravidelného čtyřúhelníku, jehož dlouhý východní výběžek tvoří Kerčský poloostrov.
Na rozloze asi 26 tisíc kilometrů čtverečních žijí na dva miliony lidí, z toho je zhruba 58 procent Rusů, 24 procent Ukrajinců a 12 procent krymských Tatarů. Hlavním městem Krymské autonomní republiky je Simferopol.
Krymští Tataři se v posledních dnech aktivně podíleli na protestech proti režimu proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Proti nim stáli zde většinoví etničtí Rusové, kteří se netajili přáním odtrhnout toto autonomní území od Ukrajiny a přičlenit ho k Rusku.
První zprávy o Krymu (Tauridě) jsou spojeny s výpravou Argonautů a trojskou válkou. Poté zde vládli zde Řekové, Římané či Gótové, ve 14. století se Krym stal kořistí tatarsko-mongolských nájezdníků, založili tu Krymský chanát. O století později se Krymu zmocnila Osmanská říše. K Rusku byl Krym připojen v roce 1783. Carové z něj učinili jednak vojenskou základnu, jednak letovisko.
V říjnu 1921 byla vyhlášena Krymská autonomní SSR v rámci RSFSR, později zde byla Krymská oblast RSFSR. Násilná deportace krymských Tatarů byla zahájena 18. května 1944 kvůli jejich údajné kolaboraci s nacistickým Německem. Celkem bylo z Krymského poloostrova odsunuto na 220 tisíc osob, kromě Tatarů také Němci, Arméni, Řekové a Bulhaři.
Při příležitosti oslav 300. výročí připojení Ukrajiny k Rusku daroval Nikita Chruščov v únoru 1954 poloostrov Ukrajinské SSR. V roce 1967 byla obvinění vůči občanům tatarské národnosti odvolána a v roce 1988 jim byl povolen návrat do vlasti. V lednu 1991 rozhodlo referendum o obnovení Krymské ASSR (Krymská autonomní republika vznikla o měsíc později), po vyhlášení nezávislosti Ukrajiny v srpnu 1991 začaly sílit separatistické tendence provázené snahami o návrat k Rusku.
Krymský parlament schválil v květnu 1992 "akt státní nezávislosti Krymské republiky". Na nátlak Kyjeva své rozhodnutí odvolal, Krym ale získal rozsáhlé pravomoci.
Jablkem sváru mezi Ruskem a Ukrajinou byla od roku 1991 ruská černomořská flotila, na jejímž rozdělení se obě země dohodly v roce 1997. Ruský prezident Dmitrij Medveděv a Janukovyč se pak v dubnu 2012 dohodli na tom, že ruská černomořská flotila bude moci setrvat v Sevastopolu až do roku 2042 s možností prodloužit pronájem ještě o dalších pět let.
