U pamětní desky na Staroměstské radnici se konal jeden z prvních pietních aktů k uctění památky obětí Pražského povstání. 67. výročí vzdoru proti nacistům, kdy se Pražané postavili mnohonásobné německé přesile, si připomněla řada politiků. Ale o ně nejde. Mnohem důležitější je hrdinství aktérů tohoto celonárodně významného protestu.
České národní povstání proti německé okupaci v květnu 1945 patří mezi nejvýznamnější akce domácího protinacistického odboje v okupovaném Československu. Vypuklo živelně jako výraz spontánního odporu našeho národa proti okupantům i kolaborantům a jako reakce na rozklad okupačního mocenského aparátu a rychlý vítězný postup spojeneckých vojsk – angloamerických ze západu a sovětských z východu.
První máj to odstartoval
Vše začalo první květnový den roku 1945 místními povstáními a nepokoji v několika moravských a českých městech (Přerov, Nymburk), 3. května se rozšířilo do severovýchodních Čech (Železný Brod, Semily, Jilemnice), 4. května na Kladensko a 5. května vyvrcholilo nejtěžším Pražským povstáním.
Těžištěm odporu byly tvrdé boje v Praze, které začaly bitvou o budovu rozhlasu a vyvrcholily v následujících dnech obranou 1600 barikád v pražských ulicích, jíž se účastnily desetitisíce Pražanů (největší střetnutí na Trojském mostě, v Krči, na Pankráci a na Smíchově). Boj s přesilou nacistických vojsk byl však ztěžován nedostatkem zbraní.
Hrozilo úplné zničení Prahy
7. května podnikli nacisté útok na Prahu a na několika místech se dostali až do středu města, přičemž se dopustili zločinů na civilním obyvatelstvu. Hrozba úplného zničení Prahy těžkou německou technikou přiměla představitele tehdejší České národní rady k jednání s německým velením. Jenže pod tlakem pražských povstalců byla odpoledne 8. května uzavřena dohoda o kapitulaci německých vojsk v Praze a jejich nerušeném průchodu na západ, kde očekávala snadnější kapitulaci než u sovětů.
Domluva ovšem nebyla německou stranou dodržována. Boje tedy pokračovaly až do rána 9. května, kdy Rusové po dohodě s Američany dokonali osvobození Prahy. Během následujících dvou dnů pak bylo dovršeno osvobození celé země.
Do bojů v Praze se zapojilo na 30 tisíc lidí, přes 1600 jich zahynulo. Květnové povstání českého lidu bylo vyvrcholením protifašistického odboje českého národa a významným mezníkem národní a demokratické revoluce.
