Patří k nejúspěšnějším a zároveň i nejkontroverznějším světovým dokumentaristům, protože se ve svých dílech nevyhýbá aktuálním problémům moderní společnosti. Americký filmový a televizní režisér, scénárista, producent a spisovatel Michael Moore, který se proslavil dokumenty Bowling for Columbine nebo Fahrenheit 9/11, slaví ve středu 23. dubna šedesátiny.
Mooreova tvorba se zaměřuje především na kritiku amerického zdravotnického systému a na mušku si bere i ozbrojené násilí a necitlivé zásahy člověka do přírody. Vymezil se také proti bývalému americkému prezidentovi Georgu Bushovi mladšímu v dokumentu Fahrenheit 9/11, který kritizuje postup Bushovy vlády po teroristických útocích z 11. září.
Film Fahrenheit 9/11 se na plátnech objevil před prezidentskými volbami v roce 2004 a Moore za něj získal prestižní Zlatou palmu na filmovém festivalu v Cannes. Režisér si tehdy myslel, že pomůže vyburcovat americké voliče, aby podpořili demokratického kandidáta Johna Kerryho místo republikána George Bushe. Bush ale volby vyhrál i na druhé volební období a Moore později řekl, že on a další aktivní postavy showbyznysu pomohly zachránit demokraty před ještě větší porážkou. Na svých webových stránkách po Bushově vítězství zveřejnil ironický příspěvek nazvaný 17 důvodů, proč si nepodřezat žíly. Jako jeden z hlavních důvodů uvedl, že podle ústavy již Bush příště nemůže kandidovat znovu.
Mooreovy politické názory jsou liberálně-socialistické, zasazuje se i za větší podíl žen a černochů ve vyšších pozicích. Jeho odpůrci ho obviňují z neobjektivnosti a chronické nespokojenosti za každou cenu. Naopak, jeho spolupracovníci jej charakterizují jako rebela, který se nebojí prosadit vlastní názor a umí být trefný i vtipný. „Dělám filmy prostě tak, aby lidi bavily a zároveň informovaly,“ prohlásil Moore v jednom interview.
Rebel za každou cenu?
Michael Moore se narodil ve Flintu v Michiganu, kde se na počátku dvacátého století zrodila slavná automobilka General Motors. Pracoval zde i Mooreův otec a dědeček. Když se firma přestěhovala za levnější pracovní silou do Mexika, většinu svých zaměstnanců propustila. Moore se v osmnácti letech stal členem školní rady a poté založil noviny Flint Voice (Hlas Flintu) později přejmenované na Michigan Voice, které vydával deset let.
Jeho prvním dokumentem byl snímek Roger a já (1989), který popisoval ekonomický kolaps v rodném Flintu. V průběhu natáčení mu ale došly peníze a Moore musel prodat svůj dům, aby mohl dokument dotočit. Počátkem devadesátých let začal pracovat pro televizi a v roce 1996 napsal knihu komentářů s názvem Zredukuj tohle, která zaznamenala velký úspěch.
V roce 2002 natočil jeden ze svých nejúspěšnějších dokumentů Bowling for Columbine, v němž hledal příčinu toho, proč v USA tolik lidí sejde ze světa střelnou zbraní. Název filmu byl parafrází jména jedné ze středních škol v Coloradu, která se stala v dubnu 1999 terčem masakru, při němž dva maskovaní studenti školy zastřelili 12 spolužáků i profesora a pak útočníci spáchali sebevraždu. Za tento sarkastický i poučný snímek Moore obdržel Oskara v kategorii dokumentární film.
Americké zdravotnictví a farmaceutické společnosti zkritizoval ve snímku s názvem Sicko (2007) a o tom, co je kapitalismus a jak ničivý mají dopad nadvlády velkých korporací na každodenní život člověka, vypráví v dokumentu O kapitalismu s láskou (2009).
Moore je od roku 1991 ženatý s filmovou producentkou Kathleen Glynnovou, na jaře 2013 ale požádal o rozvod. V roce 2005 ho časopis Time zařadil mezi stovku nejvlivnějších lidí na světě.
