S dospívajícími dcerami je kříž. Zvláště, je-li matka vdova. Ten strach o děti nikomu nepřeji. Není doma nikdo, kdo by vás brzdil.
"Všechny holky chodí na disko, jenom já musím trčet doma!" brblala dcera a naše spory se kvůli mému nepochopení a jejímu chtíči zábavy stupňovaly. "Dobře, tak jdi, ale ve 22 hodin budeš doma!" "Všechny holky tam budou ještě po půlnoci a já zase potáhnu domů," nabírala k pláči. Nesnáším větu... všechny holky. Tak dobře, do půlnoci a hned domů! Neumíte si představit, jakým fofrem se ta holka na tu diskotéku vypravila. Asi proto, abych si to náhodou ještě nerozmyslela.
Nikdy jsem neusnula, dokud nebyly děti doma. Nervozita mne držela celou dobu. V noční košili jsem postávala u okna a dceru vyhlížela. Vyšla jsem i mezi dveře a zrak upírala k náměstí, kde se zábava konala. Bylo po půlnoci a dcera nikde. Stála jsem ještě chvíli mezi dveřmi, pak jsem na noční košili hodila baloňák, bosýma nohama vjela do velikých dřeváků po manželovi, v kterých jsme chodili jen na zahradu a vyrazila jsem pomalým krokem po hlavní ulici k náměstí. Noční košile, kterou jsem měla po mamince, mi čouhala z baloňáku, dřeváky hlučně klapaly, rozcuchaný drdol na temeni - no hrůza!
"Já tu holku přetrhnu!" říkala jsem polohlasem a zadívala se do výlohy s obuví. "Dobrý večer, kampak jdete, paní?" Za mnou stáli dva policisté, ruce za zády, udivené pohledy. "Nikam, jenom tady..." odvětila jsem a baloňák překřížila přes košili na prsou. "Máte občanský průkaz?" Ptal se příslušník a nespouštěl zrak z mých dřeváků. "Proč, vždyť jdu jenom na náměstí." odvětila jsem ledabyle.
Oba uniformovaní cupitali drobnými kroky vedle mne, protože dřeváky nedovolovaly delší krok. "Tak máte tu občanku?" houkl ostře jeden z nich. "Jak se jmenujete?" ptal se druhý. "Prosím vás, nic se neděje, jdu si pro dceru." Houkla jsem také. "Ka...ka...kam si jdete pro dceru?" Zastavila jsem se a vyklopila, o co vlastně jde.
Moc mi nevěřili, ale když viděli děvče, jak ke mně běží, uklidnili se a já také. Ještě chvíli se za námi dívali a určitě slyšeli mé výčitky. Od té doby mne na ulici zdraví.
