Zklamala jsem rodiče tím, že jsem odmítla dále studovat a upřednostnila naplnění touhy po dokonalém manželském soužití. Zbyla jen touha a úžasný syn. Dlouho jsme žili sami, až jsem v práci potkala zajímavého muže, citlivého, laskavého a po dlouhém váhání se opět vdala. Přes zdánlivou harmonii moje věčně planoucí srdce, mysl a vášně štíra konzumovaly vztah a manžel se začal uzavírat do sebe. Cit mi napověděl, že nastala chvíle orientovat svoji aktivitu jiným směrem, a tak jsem ve třiceti letech začala studovat vysokou školu.
Už si přesně nepamatuji, proč jsem musela mít lékařský posudek, ale co vím, že mě lékař před náročným studiem varoval slovy „Co zvládne mozek mladého studenta za den, na to bude váš mozek potřebovat týden.“ Moc mě tím nepovzbudil, možná jsem se cítila uražená, ale odcházela jsem s certifikátem způsobilosti a rozhodnutím vystudovat za každou cenu. Bohužel, pan doktor měl pravdu.
Ne, že bych se tolik trápila při studiu, ve finále jsem byla mezi pěti absolventy z počtu 84 přijatých studentů, ale zásluha na úspěchu náleží rodičům. Ti, v nadšení, že konečně plním jejich sen, odměňovali každou úspěšnou zkoušku malým, později velmi zajímavým „obolusem“. V šestém ročníku se dostavila totální krize a nedokázala jsem sebrat sílu k dokončení studia, až jsem jednoho kritického dne otevřela index, spočítala počet zkoušek a zápočtů, vynásobila finančními injekcemi rodičů a tehdy jsem se tolik styděla, že jsem brala odměny bez finálního efektu.
Bez jakéhokoliv dalšího váhání jsem se s vášnivostí sobě vlastní vrhla do dokončení diplomové práce a studium dovršila.
| Prožili jste či vykonali něco, co považujete za úspěch? Co je to podle vás úspěch? Je úspěch měřitelný? Jakého úspěchu jste v životě dosáhli a v čem to bylo? Napište jakýkoli příspěvek na téma "Můj úspěch", ten nejzajímavější oceníme. |
