Michael Kocáb je mužem, který proslul řadou aktivit. V současnosti se opět věnuje převážně hudbě, která je jeho původní profesí. Skladatel, zpěvák, občanský aktivista, politik a někdejší podnikatel Kocáb oslaví 28. července šedesátiny.
„V muzice se mi asi nejvíc povedl Pražský výběr, v politice odsun sovětské armády, v osobním životě tři děti,“ hodnotil svůj dosavadní život před deseti lety. Od té doby Kocáb mimo jiné stihl být ministrem, vydat novou desku i začít nový vztah, ve kterém se mu narodilo čtvrté dítě.
Absolvent oboru varhany a skladba na pražské konzervatoři hrál ve druhé polovině 70. let jazz. Pak potkal kytaristu Michala Pavlíčka nadšeného pro přímočarý rock a ze spolupráce muzikantů s širokým hudebním obzorem se začal rodit převratný repertoár. Jejich skupina Pražský výběr působila v tehdejších časech jako zjevení. Novovlnná, odvázaná hudba s temnými a ironickými texty i neobvyklá pódiová prezentace lákaly davy fanoušků.
V roce 1982 natočil Pražský výběr své první a nejslavnější album Straka v hrsti, které se šířilo pouze na kazetách, protože nonkonformní skupina byla krátce po natočení desky zakázána. Pro komunistický režim se stala odstrašujícím příkladem v jeho kampani proti punkovým a novovlnným kapelám. Kocáb stejně jako ostatní členové kapely si musel hledat jiné uplatnění. Pomohli mu v Krátkém filmu a později na Barrandově, kde se prosadil jako úspěšný autor filmové a divadelní hudby.
Pražský výběr se vrátil na pódia v roce 1988 (nejprve pod zkráceným názvem Výběr), vydal další desky a absolvoval mimo jiné velké turné k odchodu sovětských vojsk. Své nejslavnější období z počátku 80. let ale již nepřekonal. Další comeback kapela připravila na rok 2012 a vyšel jí více než dobře.
Do politiky a zpět
Přerod Michaela Kocába z muzikanta v politika začal v létě 1989 na hudebním festivalu Děčínská kotva. V přímém televizním přenosu pronesl větu: „Každý národ má takovou vládu, jakou si zaslouží.“ Posléze založil s textařem Michalem Horáčkem iniciativu Most, která chtěla připravit setkání předsedy komunistické vlády Ladislava Adamce s opozicí. Události byly rychlejší, přišel listopad 1989, po němž byli Kocáb i Horáček u jednání mezi zástupci komunistické moci a Občanského fóra (OF).
Necelé dva roky pak byl Kocáb za OF poslancem Federálního shromáždění. Jako předseda parlamentní komise se věnoval především odsunu sovětských vojsk. Po splnění tohoto úkolu se poslaneckého mandátu vzdal. Když se stal Václav Havel prezidentem, přivedl si ho na Hrad v roli externího poradce.
K politice se Kocáb vrátil v roce 2008, kdy neúspěšně kandidoval do Senátu. V lednu 2009 se stal jako nestraník za Stranu zelených ministrem pro lidská práva v kabinetu Mirka Topolánka, ve funkci zůstal i po jmenování vlády Jana Fischera v květnu 2009. Na funkci rezignoval v březnu 2010 poté, co deník Blesk napsal, že má poměr s mluvčí Lejlou Abbásovou a Kocáb začal řešit rozvod.
Po odchodu z politických funkcí se syn populárního pražského evangelického faráře a psycholožky začal opět věnovat hudbě. Dělal hudbu pro balet Sándor Márai v divadle v Košicích, nedávno představil projekt Aftershocks s řadou zahraničních hudebníků, spoustu času věnoval přípravě kompilace svých nahrávek na trojalbu Povídali, že mu hráli/Zlatá kolekce.
Kocáb má s bývalou manželkou Marshou, původem Američankou, dvě dcery a jednoho syna. Díky starší Natálii, která se již stačila prosadit jako zpěvačka a spisovatelka, je již přes deset let dědečkem. Od prosince 2011, kdy mu nová partnerka Lejla Abbásová porodila syna Davida, je už čtyřnásobným otcem.
