Kdo přečetl slavný román světoznámého spisovatele Erich Maria Remarqua Noc v Lisabonu, zajisté ví, o čem budu psát. Děj se odehrává v hlavním městě Portugalska Lisabon, kdy je vyprávěn příběh německého emigranta za jedné lisabonské noci v roce 1942.
Lisabon je nejzápadnější evropské město, které mne zlákalo svou historií, ale i kulturou. Lisabon je ze všech evropských metropolí nejblíže k Atlantiku. Tamní obyvatelé říkají Lisabonu město sedmi pahorků, které se vypínají nad řekou Tejo. Pokud budete chodit po Lisabonu, tak si budete připadat jako když jste na výšlapu. Ve městě jsou několikeré staré kamenné schody, kterými stoupáte nahoru a poté scházíte starobylými uličkami opět dolů. Takové je město sedmi pahorků, které snad jako jediné v Evropě používá ve starých uličkách stařičké tramvaje, jež cinkají a rachotí a v zatáčkách se vám až zatají dech, zda chatrná stařičká tramvaj nevykolejí a vyjede nahoru. V některých trasách je vzdálenost tramvaje od fasády domu necelý metr. Je to jakási dobrodružná cesta pro každého, kdo Lisabon navštíví.
A pak tu jsou tzv."elevadores" - výtahy, lanovky, které se nachází v nejprudších kopcích města. Tři jsou lanovky, čtvrtý je starý ocelový výtah, který je umělecky zdoben a překonává výškový rozdíl 32 m. Stejně jako stařičké tramvajky, tak ani staré lanovky nikde v Evropě nenajdete. Lanovkou jsme vyjeli i k Institutu portského vína, které je tolik oblíbené jako aperitiv, ale hlavně je z tohoto místa - z výtahu Santa Justa - pěkný výhled na město.
Lisabon je velmi starobylý a již 205 let př.n.l. byl pod nadvládou římskou. Z té doby pochází stavby lázní, amfiteátrů a chrámů. Dějiny ovlivnili Vizigoti až do příchodu Maurů, odtud maurská architektura. Avšak nejvýznamnější a všem nejznámější osobností je portugalský mořeplavec a objevitel Vasco de Gama, který objevuje mořskou cestu 1492 do Indie a zakládá portugalskou koloniální říši. Na pana Vasco de Gamu jsou právem Portugalci pyšní. Navštívila jsem i pozoruhodné pamětihodnosti připomínající zlaté časy portugalské koloniální říše. Zkrátka město mne příjemně okouzlilo.
V noci v barech a malých restauracích se hoduje jako za starověku až do rána, obyvatelé jsou milí. Právě k ránu, kdy vycházelo slunce, bylo obdivuhodné pozorovat pobřeží Atlantiku a na druhou stranu se dívat na nádherný most Vasco de Gama, který byl slavnostně otevřen k 500. výročí cesty Vasco de Gama do Indie 1998. Je to po Římu pro mne to nejstarobylejší město Evropy, které doporučuji navštívit. Nejstarší kostel Sé Patriarcal plnil původně účely obrany města. A je skutečně mohutným kostelem. Navíc ve městě je mnoho exotických rostlin a starých stromů, které se nacházejí v parcích, ať jsou to kamélie a mohutné rododenrony či araukárie, nebo palmy, jilmy a kaštany. Je to nejzápadnější cíp Evropy, který stojí za to navštívit.
Jako sportovní fanynka mohu ještě dodat, že fotbal je zde nejoblíbenějším sportem, Lisabon má 3 známé fotbalové kluby, nejznámější je Benfica Lisabon.
Lisabon byl nazýván "bezpečným přístavem" a stal se romantickým městem se starobylou historií.
| Pošete nám i vy příspěvky (tipy, cestopisy, příběhy) do soutěže Moje léto 2014, v nichž představíte „to svoje“ místečko včetně pamětihodností, výletů do okolí, slavných rodáků a dalších zajímavostí. Rozsah textů, jejichž počet není nijak omezen, je čistě na vás – podmínkou je pouze, aby byly autorské (originální) a byly opatřeny alespoň dvěma vlastními fotografiemi. Článek, který vložíte běžným způsobem, a to nejpozději 30.8. doprovoďte nadpisem Moje léto: plus titulkem. Během prázdnin je budeme postupně zveřejňovat. Poslední srpnový den vybere redakce nejlepší letní tip a odmění jej zahradním grilem od firmy Mountfield. |
