Kousek léta
Ilustrační foto: FreeDigitalPhotos.net

Barevný kousek
léta
beru si s sebou
jak veverka
stoletá.
Dvě bílé ruce
se
propletly,
dvě paže se
setkaly
a s létem
odlétly.
Bloudím kolem
jezera,
kde hladil jsi
mé dlouhé
černé
vlasy
a cosi mi
říkal
o věrnosti.
Taky.
Ptám se,
kde jsi?
Budu čekat
tisíc let,
nebo uslyším
hned,
ostrý noční
křik
lásek
tvých.
Proradných?

 

 

 

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
3 komentáře
Vladka Steinová
Dobrý den a děkuji Vám oběma opět jediné slovo vážím si toho, právě jsme dorazila s vnučkou z vysočiny, kde jsme totálně vypršeli, ráno byly jen 4C ,ale našli jsme hodně hub i praváky tam, kde bych to nečekala.Jen bylo nepřijemné topit a topit.Děkuji a pěkný večer Vla
Jiří Libánský
Báseň je pěkná. Je zajímavá svou nečekaností, se kterou dává tento básnický tvar takový konečný smysl.
Zuzana Pivcová
Moc se mi to líbí. V mládí jsem také někdy psala volným veršem, protože to v druhé polovině 60. let bylo moderní (viz Štroblová). Dnes mi to nějak pocitově nejde. U Vás to je zřejmě naopak. Mám chuť zatleskat.