Vladko,úplně souhlasím s M.M.,do veselého veršování se nelze nutit,máš právo na smutné verše,když je ti smutno,mnoho významných děl vznikalo z bolesti a utrpení,ale psát veselé verše v době smutnění,to by jsi sama na sobě páchala podvod.Ve svém soukromí se můžeš začít pomalu usmívat,i když vím,že je to někdy velmi těžké.Držím ti palce.
Dobrý den, nebudu se nutit do ničeho, ale také nemohu na milé kolegyně a kolegy vysílat negativní emoce jen proto, že někdo mě po 44 letech opouští.Mám připravenou veselejší,již 25. básničku, bez nucení, napadla mě včera,tak až redakce vydá,uvidíme, CA IRA.....zdravím
Milá Vladko,nenuťte se do veselosti ve verších.Ty přece vždy vypovídají o naladěnosti autora,o jeho rozpoloženosti,skrytých i patrných smutcích,či radostech.Vaši "dušičku"je třeba rozveselit,pak budou veselé i básně.Začněte třeba tím,že se každé ráno podíváte do zrcadla a usmějete se na sebe.I uvnitř se rozzáří úsměv.Tak do toho!
Nemám ráda smutno a je to někdy velká dřina se z toho vymanit. Ale je toho tolik, co se dá dělat - výstavy, divadla, koncerty a hlavně knihy a příroda. A také i60 *
Dobrý den, děkuji Vám všem,velmi Vaše slova pomohla, slibuji, že pokud budu psát, tak již jen veseleji.Nechci působit depresivně a nechci potíže přenášet na čtenáře, na Vás všechny, kterých si moc vážím,přestože se neznáme osobně.To, že jsem tady, na těchto stránkách, mi velmi pomáhá.Pěkný den Vladka
Milá Vladko, zřejmě tu také působím posmutněle, ale to má trochu jiné pozadí a není to skličující střet se samotou. Přeji Vám, když už musí být, samotu uvolňující, přemýšlivou, spojující a hlavně vyrovnanou.
Myslím si, že důležité je nesmutnit příliš dlouho. Krátkodobý smutek může být užitečný, dlouhodobý nejen skličující, ale i zničující. Podzim je skvělý čas na snění. Sněte s otevřenýma očima a věřte, že se vaše sny vyplní.